V divadle Ponec se 27. dubna 2010 konala premiéra nové choreografie Transforma, kterou připravila společně s VerTeDance izraelská umělkyně Maya Lipsker. Večer to byl velmi překvapivý.
Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová (VerTeDance) si k vytvoření nového představení pozvaly izraelskou choreografku, která je zaujala svoji tvorbou na festivalu TanzZeit v Německu.
Transforma uvolňuje velmi silné emoce, které se skrývají pod kůží každé existence. Ženy se mění v šelmy, šelmy v bestie, bestie v… koloběh pokračuje, až dojde opěk k ženě jako matce, která je společností nucena potlačit svoji přirozenost. Ne ale v Transformě. Transforma jí dává prostor k uvolnění a překročení vžitých předsudků.
Vše, co se odehrává na jevišti mezi Terezou Ondrovou, Lenkou Bartůňkovou, Věrou Ondrašíkovou, Martinou Lacovou a Stanislavou Vlčekovou, vychází z obyčejného civilního projevu a postupně se proměňuje v extrémy, často však vedené intuicí až do bodu, který interpretky obdarovává uspokojením. Z tmy se rodí nová a nová individualita, která v tom jediném okamžiku překonává sebe samu a ohromuje okolí. Transforma diváky dostává do pozice, kdy jen koukají s otevřenými ústy a občas se přistihnou, že jejich myšlenky jsou ponořeny hluboko do mysli tanečnic a nechávají se bezbranně unášet jejich motivací.
Tanečnice se mění podle určitých principů, zvuk se přelévá z jedné do druhé, každá může poodhalit své imaginární já, nebo že by to snad bylo jejich pravé já? Interpretky vstupují do svého boje s náturou chtivého lovce.
V choreografii je patrná práce s přesností, promyšlenost, motivovanost a propojenost jednotlivých pasáží. Výpověď umocňuje silné sdělení, naléhavost a slyšitelný tlukot srdce, které chce vyskočit z nynější podoby nějakého živočicha a putovat dál.
Některé obrazy jsou sice založeny jen na dlouhých vnitřních představách tanečnic a mohlo by se zdát, že jsou to hluchá místa jinak vyváženého představení, ale tak to není. Profesionalita interpretek je zde podtržena, protože se ukázaly i v jiném světle (trochu hereckém, trochu pěveckém) a nelze jim vytknout ani jedinou drobnost. Právě tyto okamžiky přivádí publikum do stavu napětí a očekávání, myšlenky hryžou a provokují a vysvobozuje až zrychlení tempa a uvolnění.
Hudba je šitá na míru samotné Transformě, mnohdy jakoby nebyla slyšet z reproduktorů, jakoby zněla někde hluboko v tělech všech pěti dam.
Maya Lipsker se Transformou zařadila do českého tanečního prostředí téměř jako nadčlověk (s pozitivně laděnými konotacemi), nastavila velmi vysokou laťku a všem participujícím tanečnicím lze jen gratulovat, že se staly těmi hlavními nosnými sloupy tak silné a energií nabité inscenace.
Transforma samotná je v českém kontextu velmi vzácná. Odhalila nekončící schopnosti těchto pěti tanečnic a zařadila je mezi špičku dnešních interpretů. Jedná se prostě o dílo, které je naplněno perfektním výrazem, sdělením i pohybem. To, co rozkryla izraelská choreografka díky skvělé interpretaci českých tanečnic, se však nedá dokonale popsat slovy. V produkci VerTeDance je to trefa do černého, kterou je nutno vidět a zažít.
Psáno z představení 27. dubna 2010.
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí