Úhledně zabalené do dvou žlutých batohů. Minimalistický Wander zaujme dramaturgií, ale i filozofií touringu
S narůstající krizí ve společnosti roste i potřeba uniknout do krajiny a vydat se na cesty. Sbalit batoh, který se stane po dobu putování vším. Domovem, šatníkem, špajzem… Poutník se velmi rychle naučí, jak bez zbytečných influencerských návodů vytřídit domácnost, co vyhodit, co nakupovat, respektive nekupovat. Tulák přírodou se často vrací k přítomnému okamžiku, najednou svůj život zpomalí a všímá si maličkostí.
Jakub a Helena Urbanovi. Wander. Foto: Vojtěch Brtnický.
V souladu s principy putování a minimalismu (životního stylu i uměleckého) vznikl i projekt Wander od Vim kolektivu. „Wander hledá udržitelný způsob tvorby a touringu – představení se přesouvá pěšky a veřejnou dopravou a může se obejít bez elektřiny,” uvádí v anotaci na svých stránkách. Počasím i atmosférou premiéra připomínala letní festivaly, které všichni již netrpělivě vyhlíží. Diváci si roztáhli deky po stromy ve stínu v parku u KD Mlejn, kolemjdoucí se zvědavě zastavovali a čekali na začátek performance. Na trávě stála jen jedna hromady hlíny a dva reproduktory.
Performeři Jakub a Helena Urbanovi vstupují do prostoru každý se svým batohem na zádech. Z jednoho z nich nabírají hrsti hlíny, kterou postupně sypou po zemi a značí si tak ušlou trasu na malé parkové loučce. Hlína má v celém Wanderu svůj prostor. V první řadě se jedná o velmi symbolickou rovinu, která se dá chápat v mnoha vrstvách. Hlína jako jeden ze základních přírodních živlů je spojována se zrozením či tvořením. Je to i materiál, ze kterého byl podle mnoha náboženství stvořen člověk. V performanci se z hlíny ale netvoří lidské bytosti, ani žádné hmatatelné předměty. Dvojice ji využívá jako objekt a vytváří s ní situace či akrobatická čísla, ve kterých předvádí základní i pokročilé pozice z pozemní akrobacie. V průběhu se střídají statičtější a dynamické výstupy, vždy zcela v souladu s rozehranou situací. Duo je po celou dobu sehrané, koncentrované a precizní.
V průběhu se z jedné hromady zeminy vytvoří dvě nebo se stane předmětem k žonglování. Materiál zastupuje jejich domov, ve kterém se zabydlují, zároveň si díky němu tvoří svůj vlastní prostor (dvě hromady). Země/hlína ale může symbolizovat také stabilitu, takzvaně pevnou půdu pod nohama. Akrobatické duo hlínu využívá jako podlaží pro stoj na hlavě. Pokusy o žonglování jsou ze strany Jakuba Urbana cestou ke smíření se svou partnerkou. Zoufalé a naléhavé pokusy vyhazovat hlínu do vzduchu a co nejzajímavějším způsobem ji znova odrazit, jsou neotřelou ukázkou toho, že žonglovat se dá se vším. Otázkou je jen, jak dlouho bude trik s hlínou trvat. Naštěstí tak akorát, aby dosáhl vytouženého cíle.
Ve Wanderu není obsažen konkrétní příběh, jedná se o sled obrazů, které vzbuzují různé asociace. Diváci se seznamují s mladým párem se žlutými batohy na zádech na vandru přírodou. Kam je cesta zavede, je patrně jedno, důležitost tkví v samotném putování. Za zvuku uklidňující a rytmické hudby prochází nejen imaginární přírodou, ale i svým vztahem. Téma vztahů se v párové akrobacii přímo nabízí. V tomto projektu má ale přesah – inscenace zkoumá lidské vazby mezi partnery i v rámci celé společnosti či propojení člověka s přírodou.
Performeři využívají hlínu jako objekt, vytváří s ní situace či akrobatická čísla. V průběhu se z jedné hromady zeminy stanou dvě nebo se stane předmětem k žonglování.
Dynamiku a nový princip přináší další jednoduchá rekvizita, která se objeví v také v hlíně – dlouhý provázek. Díky němu performerka vytvoří za pomocí diváků kompaktní síť. Pokud se vrátíme k přírodní symbolice, můžete v této „pavučině” spatřit jeden velký organismus. Stačí na jednom konci na provázek zabrnkat a ovlivní to všechny zúčastněné. Nebo toto spojení lze chápat jako síť kontaktů, které se během pouti nasbíraly. Tomu by i odpovídala i žárlivá reakce muže, který všechna spojení přeruší.
Wander je uklidňující podívanou stvořenou pro diváky, kteří kromě akrobatických dovedností ocení i vizuální minimalismus vyvážený obsahovou mnohovrstevnatostí. Jakub a Helena Urbanovi přináší aktuální témata – lidské vztahy, přírodu, klima – úhledně zabalené do dvou žlutých batohů. Kdo chce, vybere si z nich jen čísla párové akrobacie a bude spokojen. Pro ostatní je připravený hořkosladký vandr, kdy samotná cesta je cílem. Ve vztahu mezi jednotlivci často všechno dokáže dát do pořádku chvilka pozornosti. U celospolečenských a přírodních systémů je to složitější.
Psáno z premiéry 27. května 2026, park KD Mlejn.
Wander
Koncept, performují: Jakub a Helena Urbanovi
Režie, choreografie, koučing: Katariina a Jared van Earle, Michaela Kadlčíková, Elisabeth Künkele
Hudba: James Harries
Dramaturgická konzultace: Viktor Černický
Kostýmní výtvarnice: Dora Krátká
