Veselé skoky uvádějí muzikál, který si v Čechách ještě nikdy nikdo netroufl uvést

Dámy přicházejí v krásných cvičebních úborech, každá sladěná a vystylovaná do jedné až dvou barev. Jedna při vítání se s kolegy děsně piští, druhá se nakrucuje ze strany na stranu, další se pořád převléká… Pokukují po kolezích a je z nich cítit strach ze souboje. Jen ti nejlepší budou vybráni. Z reproduktorů je upozorňuje a utvrzuje neoblomný hlas, že jsou na mezinárodním konkurzu. Pánové (zatím jen dva), kteří se přicházejí ucházet o post prvních interpretů nově vznikajícího muzikálu, pak doplňují panoptikum dam, vytahují svoje preparáty na udržení kondice a zdraví, nesměle si ohmatávají prostor a ochraňují svoje neurózy. Mezi účastníky pobíhá mladý nadaný choreograf a opravář světel. Vypuknutí konkurzu je na spadnutí, jenže vychází najevo, že musí být přijato osm umělců, přišlo jich však jen šest. Jelikož je to mezinárodní událost, událost této i budoucí sezóny, je nezbytně nutné přijmout osm účastníků. Do konkurzu se tedy dostal i opravář světel, který jako slepý k houslím a se svými montérkami hupsnul do šílenství jménem muzikál. Je tu však jedna zvláštnost. Tento muž neumí chodit normálně a vždy mu jde dopředu stejná ruka stejná noha. No zkuste si s tím tancovat a zpívat. Počet doplní samotný choreograf a let´s start! Po celou dobu konkurzu, když se netančí nebo nezpívá, se hovoří výhradně anglicky. Vše je konsekutivně překládáno samotným choreografem. To, co se zde používá, je ryzí a velmi důvtipná „čengliština“. Nedá se nic dělat, jde o mezinárodní událost. Navíc je zde přítomna jedna cizinka – Slovenka. Ztraceno v překladu zde platí asi na 90 procent, jednotlivé výsledky při překladu překladatelských oříšků jsou zde nesmírně vysoce hodnoceny salvou smíchu. Celé je to tak absurdní a prvoplánovité, až je to velmi přitažlivé a zábavné. Každý z interpretů si svoji roli náramně užívá. Co postava, to originál. Co slovo, to perla. Všichni se snaží, bojují, tančí a zpívají, seč jim síly stačí. Choreograf (Václav Jílek) a opravář (Jan Meduna) jsou bezesporu nejvýraznějšími postavami celé inscenace. Choreograf je multifunkční složkou celého konkurzu: zapojuje techniku, zadává taneční variace, hraje na klávesy, zpívá a překládá. Údržbář je pak neuvěřitelný ve své roli stejnochodce. Jen jedna kroková variace ho osvobodí od jeho narušené chůze. Chabrus line je však nejen vtipnou sondou do života muzikálových herců a prostředí konkurzů a soutěží, ale také velmi cennou sociální studií, která neklamně ukazuje na povrchnost, lživost a vražednost účastníků těchto skupin. Vše je samozřejmě zabaleno do vtipu a maximální radosti z právě se odehrávajícího, ale trochu smutně absurdního konkurzu. V představení jsou použity slavné muzikálové hity několika posledních desetiletí. Tanec, pohyb, rytmus, zpěv… vše je sladěno jak barevně, tak humorem a radostnou náladou. Herci si to užívají a diváci se baví a tak to má být. Doufám, že nás Veselé skoky nenechají na další svoji úspěšnou premiéru čekat další tři roky. Psáno z 1. premiéry 24.2.2013 v Divadle v Celetné Režie: Miroslav Hanuš

Choreografie: Jana Hanušová, Barbora Severinová, Petra Duspivová, Jan Meduna

Kostýmy: Zuzana Ježková

Obsazení: Petra Duspivová/Nina Horáková, Henrieta Hornáčková/KristýnaKudrnáčová, Barbora Janatková/Michaela Váňová, Taťána Kupcová/Nikola Pádivá, Viktor Dvořák/Jan Hoffman, Václav Jílek/Jan Zadražil, Ondřej Kavan/Radim Madeja, Jan Meduna/Ondřej Nosálek Foto: Adam Holý