Voluntas Vitae – Vůle (pře)žít!

Voluntas Vitae (Jana Novorytová).

Dílo, které se tu představilo, nese název Voluntas Vitae. Ke spolupráci v roli tanečníků přizvala Romana Zotova, Janu Novorytovou a Veroniku Šimkovou. Součástí tohoto komorního týmu byl vlastně i hudebník Matouš Vlčinský, který se postaral o hru na klarinet, při níž popocházel mezi tanečníky. Volbou nástrojů evokoval v hlavách přítomných klezmerovskou hudbu, která vytváří melancholicko-veselou náladu. O celkové hudební aranžmá se postaral Jiří Jakl, improvizaci Matouše Vlčinského doplnil o akustické nahrávky zvuků různých nástrojů. Takto zkomponovaná hudba nádherně vyplnila temně osvětlený interiér a poskytla tanečníkům prostor pro strukturovanou improvizaci.

Sdělení tanečníků začíná u vchodových dveří, kde visí plátno. Díky jednomu halogenu se zubatým sklíčkem na stojanu, který mířil přímo na plátno, celým Voluntas Vitae prolíná stínohra nejdříve třepotajících se prstů, postupně se za plátnem a nakonec i před plátnem objevují tanečníci, kteří se za doprovodu tichých tónů seznamují jak s prostorem, tak i se sebou samými. Tato pohybová etuda končí rozehnáním diváků tanečníky (svým tancem „vytlačují“ publikum daným směrem) do druhé části synagogy, kde jsou připraveny židle k sezení, aby diváci mohli pohodlně sledovat druhou a závěrečnou část.

Tanečníci přicházejí ze stran po rovných drahách, které jsou tématem celé druhé části. Nejdříve a jen chvíli zprava doleva a víceméně zbytek celého představení zepředu dozadu. To už na ně svítí ze stropu jen drobounké žárovky, nápadně připomínající světýlka z vánočních stromků. Až do konce se díváme na abstraktní improvizaci, která je vystavěna na chůzi v řadách, kterou doplňují otočky, poskoky a hra s tempem…

Interpreti se hýbali náramně, celé to bylo vlastně estetické a působivé, ale marně jsme hledali pointu. Voluntas Vitae působilo spíš jako skica než jako propracovaný obraz. Dílo, jako je toto, má v současném uměleckém poli jistě velký potenciál, ale jeho tvůrci by měli brát ohled na diváka, který si, bohužel, z nedokonale strukturovaného díla, které nikam moc nesměřuje, neodnese žádné klíčové sdělení a příští návštěva site-specific ho odradí.

Voluntas Vitae je, bohužel, silné jen samotným prostorem a hudbou, která s ním absolutně koresponduje. Taneční koncepce však pokulhává, působí jen jako spojení dvou na sebe navazujících etud, a to je pro veřejnou prezentaci, myslím, málo.  

Psáno z premiéry 25. září 2015, Nová synagoga na Palmovce, Praha.  

Voluntas Vitae
Koncept a choreografie: Mirka Eliášová
Tanec: Jana Novorytová, Veronika Šimková, Mirka Eliášová a Roman Zotov
Hudební improvizace: Matouš Vlčinský (klarinet)
Sound design a EA hudba: Jiří Jakl
Světelné objekty a light design: Vladimír Burian