Work in Regress PT. I. & PT. II. Ioany Mony Popovici

Work in Regress PT. I. & PT. II. Ioany Mony Popovici

Work in Regress PT. I. & PT. II. Ioany Mony Popovici

Posedlost, stihomam, tiché šílenství pramenící ze samoty, nicoty, nepochopení. To jsou kombinace stavů, které na člověka působí při představení Work in Regress rumunské choreografky, režisérky a interpretky Ioany Mony Popovici. Toto dílo bylo uvedeno poprvé v roce 2007, autorka se k němu nyní vrátila a navázala na něj volným pokračováním, které mělo premiéru 27. listopadu 2011 v Divadle Alfred ve dvoře. Oba díly Work in Regress PT. I. & PT. II. jsou spíše sledem postupně na sebe navazujících a rozvíjejících se situací, vizuálních obrazů, než plynulým příběhem. Nalézt vnitřní souvislosti vyžaduje soustředění a stimulaci představivosti přihlížejících. Work in Regress není lehce stravitelným soustem, ale to bychom ani od Ioany Mony Popovici nikdy nečekali. Její styl práce je známý až pedantskou snahou nalézt ten správný detail, který je stavebním kamenem vytvořené situace. Díky tomuto úsilí je každé představení oproštěné od zbytečností nemajících výpovědní hodnotu. Je tomu tak i v případě pohybového divadla Work in Regress PT. I. & PT. II. Od doby, co Ioana vstoupí na scénu, se nemůžete zbavit pocitu, že je každý krok, každý sebemenší pohyb dopředu hluboce promyšlený, že je provedený na milimetr přesně. To samo o sobě vyvolává napětí, které je navíc zvyšováno i tím, že se většina akcí odehrává ve volném, pomalém tempu. I na obyčejnou chůzi pak hledíte s fascinací. Vizuální vnímavost podněcuje i fakt, že je naprosto uzemněn hudební doprovod (dá-li se tak nazvat monotónní hlas, který v první části PT. I. neustále opakuje větu: „Dnes se celý svět točí kolem tebe“. V druhé části PT. II. je naopak kulisou puštěná televize vysílající černobílý, nejspíše rumunský film). Síla výpovědi pramení i ze schopnosti udržet emoce v těle a nepřenést je do mimiky, což by bylo příliš snadné. Ioana tak opravdu promlouvá pouze tělem a pronikavýma očima. Výraz tváře se změní pouze v okamžiku, když je například osvětlena bleskem z fotoaparátu, kdy se jedná o přirozenou reakci, zde navíc zpomalenou za účelem zvýšit její efekt. Pro Work in Regress PT. I. je charakteristické neustálé přicházení a odcházení ze scény za účelem vršení věcí, jimž je dána pomíjivá existence. Syrové vajíčko je rozbito o stěnu, uvařené snědeno. Malé kuličky se postupně derou z úst Ioany, velké jsou jí samotnou surově rozházeny po prostoru. Pouze portrét ovečky čeká reinkarnace do vyššího stavu. První část je zakončena objevením dřevěné ovečky, které je zbudován příbytek. Vyznění je idylické, avšak ne na dlouho. Přichází vlk… Byla-li Ioana v první části panovačná, svým způsobem až tyranská, ve druhé části se stává obětí vlastního strachu. S baterkou zavěšenou tak, aby jí osvětlovala obličej, sice jedním okem sleduje televizi, čiší z ní ale citelná obava o existenci ovečky, kolem níž se rozrůstá vlčí smečka. Nevydrží vzrůstající napětí a ovečku vlastnoručně oběsí… Work in Regress PT. I. & PT. II. jsou představení plná otazníků. Nutí vás neustále analyzovat a pitvat viděné. Nabízí nespočetně interpretací. A to je dobře. Recenze je psána z představení ze dne 28. listopadu 2011, Divadlo Alfred ve dvoře.

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: