Angažovanost v tanečním umění

Angažovanost v tanečním umění

Angažovanost v tanečním umění

Čtvrté setkání v sérii rozprav nad současným tancem v současné době ukončilo pro letošek 23. října tuto chvályhodnou aktivitu. Spolu se členy uskupení NANOHACH, především Janem Malíkem, ji organizovala Jana Novorytová za pomoci štábu Pracovny (prostor pro sdílenou kancelář a jiné) ve Vlkově ulici na Žižkově. Téma znělo více než aktuálně: Angažovanost v tanci. V povolební společenské atmosféře se tato otázka jevila jako nadmíru interesantní a nelze upřít, že i následná diskuse byla více než poutavá. Úvodní performance KaPe (Kateřina Dietzová, Petr Vrba) manipulovala s emocemi v těle, vyvolanými různou barvou náhodných i hraných zvuků. Po krátké pauze následoval přátelsky vedený výkop večera od ženy, pro niž je označení „umělecká aktivistka“ téměř přezdívkou. Divadelnice, dramaturgyně Divadla Archa Jana Svobodová, iniciátorka festivalu dokumentárního divadla Akcent, jehož 5. ročník proběhne v tomto divadle v listopadu, vyprávěla velmi dopodrobna o svém pohledu na angažovanost v divadle a uváděla konkrétní příklady nejen z vlastní praxe a tvorby. Jana Návratová spolu s Janou Novorytovou připravily playlist videoukázek, které se měly stát konceptem hlavní následné debaty. Ovšem hned první promítnutý příklad z Turecka, kde v loňském roce choreograf Erdem Gunduz projevil svou občanskou angažovanost prostřednictvím osmihodinového nehnutého stání na istanbulském náměstí Taksim, přinesl množství otázek okolo nejasnosti uchopení tématu.
Následná diskuse si už vystačila sama se sebou. Její moderátoři Jana Návratová a Martin Macháček dokázali profesionálně klást otázky tak, aby zabrousili do všech možných sfér toho, co lze považovat za angažovanost v tanci, respektive v tanečním umění. Konceptuální přístup se jim vyplatil a linie debaty došla tam, kam měla namířeno, ke svému konci. Mluvilo se na témata, co dělá tanec tancem (divadlo divadlem, umění uměním), co dělí tanec a divadlo a co je spojuje, je-li správné se společensky angažovat skrze umění, zdali je angažovanost umění společenskou aktivitou, nebo musí být společenská aktivita politická, aby byla angažovaností, jakou hodnotu v sobě vlastně tanec nese, jak k divákům promlouvá, jak je ovlivňuje… Jak se ukázalo, v tanečním světě nemá politika žádné významnější místo, takže lze celou diskusi shrnout následně: Tanec je apolitická záležitost, která je společenskou aktivitou s možností velmi silně ovlivnit atmosféru i společenský názor. V tomto směru není jeho návaznost na divadlo nutností. Takto by to mohlo být vnímáno taneční teorií, kdyby se nechtěla přidat k postoji početněji zastoupené strany divadelního pohledu, pro který zájem o tanec podmiňuje veřejná produkce s dramaturgicky vystavěným obsahem. To je ovšem jen zlomek existence tance a jeho angažovanosti v rámci jeho společenských funkcí. Celkové shrnutí debaty nebylo nikterak radikální, lépe řečeno, v pravém slova smyslu k němu nedošlo, stejně jako se nerealizovaly projekce zbylých exemplářů divadelní angažovanosti vybrané k žánru tanečního divadla: připravené ukázky byly z produkcí zahraničních souborů fyzického divadla, jako např. Ultima Vez, DV8 ad., domácí inscenace Simulante Bande od VerTeDance či Informátoři Farmy v jeskyni nebo příklad německého „tanztheatru“ (Modrovous Piny Bausch). Zcela trestuhodně ve výčtu chyběl Zelený stůl Kurta Joose, ale je to pochopitelné, protože potom by se debata musela ubírat zcela jiným směrem a divadelní konceptualismus by nebyl potřeba. Nicméně nelze tomuto upřít, že nebýt divadelní teorie, těžko by taneční svět sám otevíral veřejně takovéto otázky, které poskytují novou inspiraci, nové vnímání a především nový názor na nový tanec. Ten současný i ten budoucí. Celý večer, a tak i celou sérii, opět ukončila dražba fotografie tance, jejímž autorem byl tentokrát Marek Procházka. Fotografii tančící Moniky Barsónyové byla při poklidné dražbě oceněna částkou 1250 Kč, která z poloviny připadne autorovi a její druhá část rozšíří základ (z květnové dražby) zatím spíše virtuálního nadačního fondu pro současný tanec, který chystá zřídit Vize tance. Samotná iniciativa debat byla čistě dobrovolnou aktivitou organizátorů, a protože dobrovolné vstupné při těchto akcích nepokryje většinou ani jejich náklady, ani jejich útratu, je namístě alespoň velké poděkování a vyjádření morální podpory, aby jim i dál vydržela chuť a síla pokračovat. Jenom tak totiž nebude pro český tanec a české tanečníky jedinou koncepčně připravenou budoucností program druhé kariéry. 

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: