Cesta dona Quijota nejen za láskou
V sobotu 17. listopadu proběhla ve zkušebně baletu Národního divadla druhá baletní dílna pořádaná v rámci nového projektu Balet nás baví. Za dílnou i za celým projektem stojí produkční baletu ND Kateřina Hanáčková, jejím hlavním cílem je popularizace baletu a jeho přiblížení nejen dětem, pro které byly první dvě dílny, ale také dospělému divákovi a seniorům. Tváří a průvodcem po světě baletů je sólistka baletu a čerstvá absolventka magisterského oboru taneční vědy Adéla Pollertová, účinkují zde ale i další sólisté, kteří vždy zatančí úryvek z baletu, který „se probírá“.
Listopadová dílna se zabývala baletem z pera Ludwiga Minkuse Don Quijote, který je uváděn na scéně Státní Opery Praha. Během dvou hodin čekal na návštěvníky (děti zhruba od 6 do 13 let a jejich rodiče) nabitý program. Nejprve Adéla Pollertová představila Cervantesovu knihu Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha a charakteristiky hlavní postavy, vysvětlila pojem donquijotství a co to znamená bojovat s větrnými mlýny. Následoval výčet hudebních děl, které se inspirovaly příběhem Dona Quijota, a to od opery J. Masseneta přes muzikál po kapelu Coldplay. Každé zmíněné dílo bylo ilustrováno kratičkou hudební ukázkou.
Poté už se ale přednáška zaměřila pouze na balet a začalo se rovnou tancem. Před samotným výkladem historie a děje baletu se totiž všichni účastníci dílny společně naučili krátkou choreografii na hudbu z prvního jednání. Po tomto rozehřátí, kdy tančily jak děti, tak maminky a tatínkové, se diváci zase usadili a poslechli si děj baletu Don Quijote, tak jak je uváděn na scéně Státní opery. Tato inscenace je inspirována původní verzí choreografa Maria Petipy na hudbu Minkusovu z roku 1869.
Na závěr první části dílny pozvala Adéla své kolegy Alinu Nanu a Adama Zvonaře, aby zatančili část pas de deux Kitri a Basila ze třetího jednání, včetně známé variace Kitri s vějířem. Krátká ochutnávka jejich umění, které naplno zazáří až na jevišti, nadchla všechny přítomné.
V druhé části už byly děti i dospělí naplno zapojeni a začala skutečná dílna. Ve dvou skupinách si účastníci mohli vyzkoušet práci s vějířem, kastanětami a toreadorskou muletou za vedení tanečníků, a poté se věnovat vybarvování kostýmů a luštění různých kvízů. Adéla prozradila malým tanečnicím tajemnou řeč vějíře a naučila je, jak správně hrát na kastaněty (to zaujalo i mnohé maminky), Adam zase ukázal triky s muletou. Během dalších aktivit pod vedením Kateřiny Hanáčkové se děti kromě kreslení naučily orientovat v postavách baletu, přiřazovaly k nim fotografie tanečníků z představení, na časové ose hledaly zásadní data a na slepé mapě Španělska i region La Mancha. Dozvěděly se také něco o inspiraci donquijotovskou tematikou ve výtvarném umění a vzhledem ke dni 17.11. si zopakovaly, že byl státní svátek Dne Svobody a co symbolizuje.
K dispozici měli účastníci kromě nakopírovaných obrázků také pracovní sešity s logem Národního divadla vytištěné speciálně pro tuto příležitost. Zde byla ve stručnosti opět popsána historie knihy a baletu včetně jeho děje, doplněná množstvím černobílých obrázků z představení, ilustrací, křížovek a kvízů. Do 
tohoto sešítku si děti mohly zapisovat zajímavé informace, kreslit a na závěr sloužil jako památníček, kam si nechaly podepsat tanečníky. Zůstala jim tak na celou akci hezká památka.
Nakonec se všichni diváci alespoň na chvilku stali „sborem baletu“. Zatančili si v kruhu již známou variaci, v rukou vějíře, kastaněty, mulety a tamburíny a uprostřed nich skuteční sólisté. Poté vystřihli skvělí tanečníci Alina Nanu a Adam Zvonař ještě virtuózní Codu z pas de deux ze třetího jednání.
Interaktivní dílny cyklu Balet nás baví jsou skutečně zábavnou formou, jak seznámit laickou veřejnost s baletním uměním a velký zájem o rezervaci míst mnoho týdnů dopředu dokazuje atraktivitu tohoto typu projektu. Bavili se opravdu všichni!
josefina
Vážená pani Šturová,dodatečne blahopřeji k významnemu jubileu.Vždy jsem se svojí rodinou obdivovala umeni jak Vaše,tak…Rozhovor s Astrid Štúrovou: „V divadle to byla krásná léta, bylo to naplnění mého dětského snu…“