Jak si vede rumunský současný tanec

Jak si vede rumunský současný tanec

Jak si vede rumunský současný tanec

Druhý večer třídenního festivalu současného rumunského tance a divadla Romanian Pulse, který proběhl v divadle Alfred ve dvoře mezi 8. a 10. dubnem 2014, nesl název Romanian Dance History IX, podtitul Social Dance, tedy společenský tanec. Romanian Dance History je úmyslně absurdní podnik, který má zjevně ambice více společenské než umělecké.  „Tenhle tanec věnujeme českému ministerstvu kultury,“ ohlašuje tanečník drobné postavy nový song, který za okamžik zazní divadelním sálem. Píseň je rumunská, rytmus má diskotékový, ale také v sobě nese trochu orientální melodiky. Tanečníci se pohybují do rytmu, každý podle své přirozenosti, tak jako na běžné diskotéce. Šest solitérů a zvuk rytmické hudby. Podle programu se v tanci inspirují původním etnickým romským tancem manele, který si přetvářejí podle svého vkusu. Jednoduchá situace, bez úvodu, bez vývoje, bez dramaturgie. Jen několikrát je přítomnost publika vzata na vědomí, jako při dedikaci dvou či tří písní kulturním institucím. Jinak jen všednodenní výjev. Takhle se tancuje na rumunské taneční zábavě. Budiž. A co si z toho má odnést divák kromě podivného pocitu, že se dívá na bavící se skupinu lidí, kteří s ním a s divadelním prostorem nemají docela nic společného? V Praze vzbudilo představení rozporuplné reakce. Když začalo být jasné, že celou dobu zůstane jen u toho, že budeme sledovat tanečníky bavící se vlastním tancem, který se po několika písních stává fádním, změnila se počáteční zvědavost v odpočítávání minut do konce vystoupení. Jeden divácký pár zamířil k východu už po deseti minutách. Další návštěvníci přihlíželi s pobaveným úsměvem a podupávali do rytmu, někteří se začali zabavovat svými chytrými telefony. Jistý divadelní kritik si v reakci na probíhající performanci, jež nikam nesměřuje, rozevřel na klíně noviny a pustil se okázale do čtení (v sále se totiž neztlumilo světlo). Na krátký okamžik dostalo vystoupení nádech interakce, když se tanečníci vydali mezi publikum a několik odvážlivců zapojili alespoň na chvíli do tance. Název projektu připomíná, že rumunský současný tanec byl během éry komunistického režimu prakticky zlikvidován, takže generace tanečníků a choreografů se od devadesátých let 20. století snaží napsat jeho novou historii. A že přitom nemají žádné stálé divadelní zázemí, jsou spíše kočovníky, a snad proto jim k srdci přirostl romský tanec. Koncept Romanian Dance History je improvizovaný, spontánní a občas naráží na nepochopení. Když se s ním rumunští tanečníci pokusili představit v roce 2010 ve Vídni na festivalu ImPulsTanz, potázali se u organizátorů se zlou, protože jejich vystoupení po premiéře Anne Teresy De Keersmaekerové nebylo dojednáno v programu. Když ale stejně improvizovaně přišli na jeviště v Berlíně téhož roku na festivalu Tanz im August, obecenstvo na jejich několikaminutové vystoupení počkalo, v roce 2012 získal projekt cenu Berlin Art Prize. Další osudy tohoto konceptuálního kusu si můžete přečíst na: http://rodancehistory.blogspot.cz/. Žánru současného tance se více přiblížil třetí festivalový večer, ačkoli bylo už z popisu jasné, že v něm půjde o minimalistickou pohybovou akci: Kvartet pro mikrofon je performance pro tři tanečníky uzavřené v proskleném útvaru připomínajícím telefonní budku nebo miniaturní sprchový kout. Konstrukce je ozvučená, takže uvnitř uvěznění tanečníci mohou mluvit, vykřikovat, smát se, vytvářet zvuky, které pak mistr zvuku mixuje s předtočenými ruchy a vytváří akustickou krajinu. Diváci jsou usazení na židlích kolem budky, pozorují uvězněná těla a jejich omezený pohyb. Tanečníci se dotýkají, podpírají, manipulují sebou. Dvě ženy a jeden muž se pokouší najít životní prostor a symbiózu s ostatními. Jde o metaforu nesvobody, za niž si můžeme dosadit vlastně cokoli, protože každého z nás omezuje něco jiného, a nemusí to být nutně vnější represe. O tanečním vystoupení se však nedá příliš hovořit, přestože účinkující tanečníky jsou. V Alfredu ve dvoře ale takový program nepřekvapí. Čím extravagantnější projekt, čím větší směsice žánrů, divadelních a nedivadelních prostředků, tím lépe. Dramaturgie tohoto prostoru si zkrátka v absurdních dílech libuje, a divák tak musí být vždy připraven prakticky na cokoli. Psáno z představení 9. a 10. dubna 2014, divadlo Alfred ve dvoře. Romanian Dance History IX – Social Dance
(v rámci festivalu Romanian Pulse)
Na představení se podíleli: Mihaela Dancs, Farid Fairuz, Stere Popescu, Carmen Cotofana, Mircea Ghinea, Vava Stefanescu
Premiéra projektu: 2010 Kvartet pro mikrofon
(v rámci festivalu Romanian Pulse)
Koncept a idea: Vava Stefanescu
Produkce: Liternet
Sponzor scénografie: Magnum
Zvuk: Vlaicu Golcea
Premiéra: 2008 (National Museum of Contemporary Art; MNAC)

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: