Jeden večer divadla Ponec – Purity/ Polished Hoes

29. 4. 2007 reportáže

Autor Zuzana Smugalová

Již pomalu repertoárové představení divadla Ponec Purity uskutečnilo své další dvě reprízy 24. a 25. dubna 2007. Inscenace Purity je o hledání extrému a adrenalinu, alespoň tak je prezentováno nejen v médiích. Je jakýmsi zobrazením snahy o extrémní výkon ve své fyzické náročnosti pro interprety, prožívání vztahového adrenalinu mezi jednotlivými postavami a snahy o předvádění toho, co si lze běžně pod tímto tématem představit. Více už nelze nalézt. Taneční skupina DOT504 se vyznačuje vysokou kvalitou technické vybavenosti tanečníků a jejich taneční projev naprosto odpovídá požadavkům představení. Motivace jednotlivých částí choreografie Lenky Ottové je věc jiná, pravděpodobně velmi utajovaná skutečnost nejen před diváky, ale i tanečníky. Lenka Vágnerová, Michaela Ottová, Pavel Mašek a Petr Opavský tančí s vysokým nasazením a důvěrou k dopadu choreografie na diváka. Stejně tak Kristina Durzaková, která navíc podporuje hudební složku inscenace svým příjemným zpěvem, který za dobu reprizování zvýrazněl a zjistil. Jevištnímu projevu zpěvačky a tanečnice v jedné osobě však ubírá nevhodné umístění v prostoru při pěveckých sekvencích. Trochu zůstává mimo dění ve zbytečně vypjatých pózách. Celé představení podporuje zajímavá hudba Bojana Bojiče a light design Pavla Kotlíka. Ten také drží linkou začátku a konce představení a tím dělá logické z nemožného. V druhé části večera se tentokrát v divadle Ponec prezentovali kreolští tanečníci Stefanie Batten Bland a Raphäel Kaney ve vlastní práci Polished Hoes. Představení v podobě nejčistšího exhibicionismu probíhalo ve snaze o ztvárnění letmého pohledu i vnitřního světa. Pravda je, že se bylo na co dívat. Krásná tanečnice, dokonalý tanečník prezentovali své přednosti až na kůži. Představení je velmi dobře komerčně využitelné například při varietních show. Čekání na „postihnutí zápasu se životem v různých obdobích“ (jak psal program) nebylo naplněno. Naopak bylo vidět to, co by vlastně ani být vidět nemuselo. Obnaženost tanečnice bez výrazného důvodu působilo hodně lacině, ale možná je tento pohled ovlivněn českou konvencí. Vypadá to totiž, že trend z Francie (kde mělo představení na konci loňského roku premiéru), vysvlékne všechny tanečníky bez rozdílu (viz choreografie francouzského tvůrce Serge Amberta Ephémère).
No, máme se na co těšit! Recenze psána z představení 25.dubna 2007