Letní pohoda na Václaváku
reportáže
Den nabitý kvalitními vystoupeními hostů zakončilo představením Ad Undas norského seskupení Zirk mir. Úžasná podívaná od začátku do konce! Pět karikaturních postaviček běhalo, skákalo a využívalo všech možných typů akrobacie, hrálo na hudební nástroje či tančilo a povykovalo. Skutečná pouliční podívaná, plná překvapivých momentů a humoru. V pátek, poslední den festivalu, vystoupila dvojice Decalages. Jsou to dva vynikající a sehraní akrobaté, herci, dokonce i zpěváci. V této podívané o každodennosti, svobodě i revolucích se inspirovali i Václavem Havlem: „Tragédie moderního člověka není v tom, že člověk toho stále méně ví o smyslu vlastního života, ale že mu to stále méně vadí." (Václav Havel: Dopisy Olze) Závěr festivalu pak ovládli slovenští kolegové Teatro tatro se svojí hrou o zimních olympijských hrách. Pomalovaná maringotka, která jim sloužila i jako jeviště, vypadala spíše jako z pohádky, ale ve výsledku se scénografie s bandou klaunů a olympijskými hrami kupodivu netloukla. Atmosféra Olympijských her, megafon, kouř a několik chlapíků v zimním oblečení s červenými nosy přitáhla okamžitě pozornost. Výborná práce s prostorem maringotky - šlo ji prolézat z mnoha stran, což nahrávalo nejednomu vtipu. Groteska v podání těchto pánů je zábavná, ale po chvíli začala energie oproti nabitému začátku klesat, gesta se čím dál tím víc rozmazávala a já jsem musela mnohdy přemýšlet, co se vlastně děje. Festival Za dveřmi letos představil to nejlepší z české pouliční scény a seznámil nás s několika zahraničními soubory a umělci. Diváci měli šanci vidět opravdu rozmanitý program, kde si zajisté každý přišel na své. Škoda jen, že tyto umělecké produkce nevídáme po Praze častěji. Vesměs se konkrétně na festivale jednalo o větší produkce, které by se obyčejným buskingem nemohli uživit, a proto jsou závislé mimo grantů na cestování po těchto kulturních akcích. Je dobře, že takové, jako Za dveřmi, u nás existují. Čeští buskeři mají v rámci pouličního hraní ještě rezervy, které by bylo záhodno dohnat, protože takovéto oživení ulic kvalitními produkcemi u nás opravdu chybí. Mezinárodní festival pouličního divadla - Za dveřmi
15.- 19. července 2013
Praha, Václavské náměstí
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 41 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 43 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 44 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 45 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 59 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 61 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?