Mezi dvěma světy

Divadlo Ponec představilo tanečně-divadelní projekt GODverdommeFREEDOM. Samotný název je slovní hříčkou kombinující holandskou nadávku godverdomme (volně přeloženo jako himlhergot) a anglické slovo freedom – svoboda.
Pětačtyřicetiminutový projekt absolventa Duncan Centra Miroslava Kochánka a holanďanky Tegest Pecht – Guidoové si pohrával s tématem víry a revoluce. Nešlo však o žádné dramatické dílo, ale spíše o nástin samotného námětu, jehož zpracování se odvíjelo od pohybových schopností, jimiž autoři/interpreté vládli.

Od víry k revoltě
Diváci se ocitli mezi dvěma světy, když seděli na zemi uprostřed jeviště, na kterém se odvíjelo současně rozdílné dění. Na jedné straně jsem viděli performerku Tegest Pecht – Guidoovou držící v rukou dlouhou tyč. Tyč fungovala zpočátku jako bojový nástroj, se kterým tanečnice razantně prorážela prostor; její výpady byly náhlé a nečekané, ostré a nevypočitatelné. Na druhé straně stál meditující M. Kochánek, jenž svým hlasem rozechvíval své tělo. Již v úvodu celé produkce navodil atmosféru spontánní radosti, když nenuceně vyskakoval a dával průchod svým pozitivním emocím; po chvíli se zastavil a započal svou pohybovou meditaci. Sledovali jsme jeho niterné záchvěvy kontrastující s atakujícími gesty revoltující tanečnice. Ta chvílemi připomínala toreadora s muletou, ze které se posléze stal prapor revoluce. Postupně se Guidoová zklidňovala, minimalizovala svůj pohybový projev, pojmenovávala částí svého těla a dotýkala se jich. Kochánek mezitím procházel mezi diváky a prosil o almužnu s nastavenou dlaní. Jeho radost i víra ho opouštěla a v  závěru se ocitl v prostoru své „soupeřky“ – ta si s ním vyměnila místo, vystoupila na židli, na které předtím Kochánek meditoval a pomalu zahalila své tělo do červené matérie. Interpreti si vyměnili nejen prostory, ale zároveň vstoupili do světa radikálně pozměněných názorových postojů – své proměny však již dále nezkoumali.
M. Kochánek spolu s Tegest Pecht-Guidoovou převedli svou uměleckou představu do jednoduchého, srozumitelného scénického tvaru. Jejich pohybové struktury nebyly příliš proměnlivé – oba využívali maximálně svých artikulačních pohybových schopností a jejich projev zaujal spíše spontánnosti projevu nežli technickou dovedností. Z představení 28. listopadu 2011, Divadlo Ponec. Foto: Jana Rabenhauptová

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: