Mime Fest v Poličce – Poezie řečí těla

Festival pantomimy a nonverbálního divadla ve čtvrtek 15. září 2016 pokračoval klasikou i použitím nových médií. Atmosféra byla opravdu vřelá, workshopů se nakonec zúčastnilo přes 50 lidí a mezi těmi, kdo se celý den potili v tanečních sálech při různých disciplínách nebo před naplněným hledištěm, byli i tací, kteří se potili po večerech u svých notebooků a psali reflexe z viděného. Přinášíme vám druhou dávku výstupů ze semináře kritického psaní v Poličce.   Sólo pro mima Radim Vizváry během své autorské inscenace Sólo sehrává jednu etudu za druhou. Podstatou celého projektu je zachycení klíčových momentů Vizváryho tvorby. Postupně odlupuje pomyslné slupky v podobě jednotlivých příběhů, každý s odlišným technickým provedením a se zcela odlišnou náladou. Jedna etuda se ale svou atmosférou od ostatních liší. Na potemnělém jevišti, za zvuku houslí se ve stínu modrého světla vynoří postava v tmavém smokingu a bílé košili. Je to muzikant a zdá se lehce zranitelný. Podivné spojení mezi drásavým utrpením smutného klauna a čistotou jeho pohybů navozuje tajemnou atmosféru. Svůj výstup zahajuje pantomimickou hrou na housle. Po této předehře se pouští do zobrazení klíčových momentů života. Zrození a smrt či přítomnost neviditelného dítěte, které roste divákům přímo před očima. Kouzlo, které přitahuje k něžné postavě na jevišti, tkví v nevinně poddaném (možná osobním) příběhu, jehož přesný smysl je obtížné přesně rozkódovat. Celá etuda se ocitá na hranici mezi pantomimou a poezií, ale nabízí tajemství, dojemnou nevinnost a účinný kontrast mezi lehkostí gest a vážností tématu.   Prehliadku štýlovo rozličných etúd odštartovala príprava míma na vyrozprávanie prvého príbehu. Líčenie a obliekanie (ktoré sa odohráva priamo na javisku) bolo sprevádzané šansónom Edith Piaf, ktorý navodil atmosféru klasického príbehu Pierota. Nasleduje ďalšia zmena líčenia a prezlečenia. Voľný biely kostým Pierota vymení mím za tmavý oblek s elegantným cylindrom. Samotné premeny míma medzi jednotlivými časťami vo svojom živom tempe evokujú obraz denného zhonu. Jednotlivé príbehy sú usporiadane, aby diváka udržali v príbehu a zároveň mu dali možnosť si medzi jednotlivými časťami predstavení oddýchnuť. Vizváry využíva paletu emócií a strieda melancholický príbeh s groteskou či klaunériou. Je si vedomý kontrastu a rýchlych a neočakávaných zmien, aby si inscenácia udržala rytmus, ktorý diváka neprestane baviť.   Digitální graffiti s tancem Festival navštívila mimo jiné maďarská skupina Bandart s inscenacemi Dancing Graffiti a You-Topia, krátkými kusy kombinujícími nová média s tancem. Dancing Graffiti nabízí letmý náhled na technologii živé digitální malby (projektované na bílé pozadí jeviště) ve spojení s tancem performerky Katalin Lengyel v průběhu několika jednoduchých situací jako tlačení nákupního vozíku, let supermana nebo schovávání před deštěm. You-Topia jde o kousek dál a kromě živé malby výtvarník pomocí senzorů převádí své ruce do trojrozměrného obrazu v projekci a vytváří jakousi digitální loutku. Celkově však práce Bandartu – a to jak v představeních, tak na festivalovém workshopu pro studenty – mohla spíše informovat a inspirovat mladé umělce k využití nových médií než zaujmout svým málo propracovaným příběhem.   Psáno z festivalu Mime Fest 15. září 2016, Polička.     Sólo
Koncept a režie: Radim Vizváry
Výprava: Josef Hugo Čačko
Light design: Karlos Šimek a Hugo Hejzlar
Premiéra: 17. dubna 2016
  Dancing Graffiti & You-Topia
Koncept: Bandart
Choreografie: Katalin Lengyel
Programování, živá malba a hudba: Szabolcs Tóth-Zs & Döme Beatbox, Airtist a Bandart
Asistent hudby: Guy Wales
Dramaturgie: Eleanor Randle
Kostýmy: Liz Young & Fufavi
Premiéra: 1. června 2013 & 4. listopadu 2014

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: