Právě vyšel druhý ročník publikace Dance Context Journal, tentokrát věnovaný tématu Identity v tanci. Publikace je dostupná v tištěné i online podobě. Slavnostní křest proběhne 19. listopadu a kmotrem se stane přední český mim Radim Vizváry.
Nová rodinná performance Kolopán v interpretaci Radima Vizváryho nás přenáší do atmosféry starého Montmartru. Navozují ji jak hudba, tak i oblečení hlavní postavy – muže v hnědém sportovním obleku s brčálově zelenými doplňky, jako jsou stužky nebo vykukující tričko pod košilí.
Večer nezvyklé a neproblematické zábavy dopřála po několika vážných titulech minulé sezóny dramaturgie Nové scény početným divákům Laterny magiky, kteří navštívili premiéru a následně tři reprízy performance Pluto.
Samota, strach a měsíční prach. Pražské Švandovo divadlo již poněkolikáté hostilo mezinárodně uznávaného mima a choreografa Radima Vizváryho.
Umělecké vedení všech čtyř souborů odtajnilo dramaturgické plány na 143. divadelní sezonu. Bohatá nabídka zahrnuje nejen české klasiky, ale i špičková díla světového repertoáru. Divadlo čeká specifická situace, neboť dočasně přijde o prostor Nové scény, která s koncem stávající sezony vstoupí do kompletní rekonstrukce.
Tma a světlo, noc a den, nepohoda a pohoda. Vše, co na tomto světě existuje, je třeba vnímat ve svém kontextu a tím je i kontrast. Proto nelze vnímat duševní pohodu samostatně, ale jako součást našeho života, jehož integrální částí je i nepohoda, říká významný český mim, režisér a pedagog Radim Vizváry.
Kultovní dílo Light in the Darkness umělců Miřenky Čechové a Radima Vizváryho se po deseti letech navrací do repertoáru souboru Tantehorse.
Již anotace díla Krajina těla, v níž umělecký šéf Laterny magiky a zároveň autor námětu, choreograf a režisér Radim Vizváry, hovoří o „touze po oslavě života, krásy a naděje“, o „hledání metafory krajiny v těle,“ vzbuzuje obavy, zda se bude i samotná inscenace potácet mezi obecnými frázemi, klišé a tisíckrát přežvýkanými náměty o tom, že tělo je krajina a krajina tělo.
Pohybově vizuální báseň vybízí diváky k zamyšlení nad lidským tělem. Není pouhou schránkou a nástrojem, ale může být i uměleckým dílem, jehož tvůrcem je příroda. Čas lidské tělo proměňuje, stejně jako krajinu a tato metafora ožije na jevišti Nové scény i díky filmu a zapojení neobvyklých uměleckých disciplín.
Mezinárodní festival mimického divadla, který se konal od 14. do 17. září v Poličce, ovládla dramaturgie vystavěná z mužských sól. Až na jednu jedinou výjimku se na jevišti objevovali výhradně jen mimové, klauni a hrdinové, tanečníci a herci.
