PhDr. Ladislava Petišková absolvovala katedru divadelní vědy FF UK (1969), získala certifikát Mezinárodní školy divadelní antropologie ISTA Eugenia Barby v Portugalsku (1998). Do roku 1999 byla členkou Kabinetu pro studium českého divadla při Divadelním ústavu, v letech 2001–2006 předsedkyní Teatrologické společnosti. Pedagožka historie a teorie pohybového divadla na HAMU a Konzervatoři Duncan Centre, publicistka a teoretička pohybového divadla.
Od prosince 1968, kdy Ctibor Turba (14. 10. 1944 – 30. 6. 2025) vstoupil spolu s Borisem Hybnerem na profesionální scénu inscenací Harakiri, byly o něm a jeho tvorbě až do dnešních dnů publikovány stovky recenzí, interview, odborných studií; od roku 2006 vycházely i sešity, půvabná ohlédnutí za uplynulými lety, které vydával Ctibor Turba vlastním nákladem.
Večer nezvyklé a neproblematické zábavy dopřála po několika vážných titulech minulé sezóny dramaturgie Nové scény početným divákům Laterny magiky, kteří navštívili premiéru a následně tři reprízy performance Pluto.
Milan Sládek měl po léta k českému prostředí setrvalý přátelský vztah. Nebylo to jen tím, že se narodil 23. února 1938 jako občan Československé republiky, nebo tím, že jeho maminka pocházela z Moravského Slovácka.
Byl to od konce 80. let skutečný průlom do estetiky domácí sféry pohybového divadla, když se v Praze objevila první představení ruské skupiny DEREVO.
Pohodu s tancem a hudbou přichystaly divákům pro letní večery známé skupiny spolupracujících umělců. Musica Florea Marka Štryncla a pro tuto příležitost spojené taneční soubory Hartig Ensemble pod vedením prof. Heleny Kazárové a Epochal Dances pod vedením Veroniky Rehbergerové.
Bohatý a soustavnou tvorbou naplněný život Zdenky Kratochvílové – čelné představitelky pantomimické klauniády – se uzavřel 22. 3. 2024 ve věku osmdesáti sedmi let. Stalo se tak symbolicky na Den mezinárodní pantomimy, 101 let od narození Marcela Marceaua.
Recenze představení Krajina těla z pera autorky jménem Clara Zanga mne přinutila k zamyšlení nad schopností kritika – recenzenta posuzujícího umělecké dílo – odhalit jeho uměleckou podstatu.
Sedm smrtelných hříchů uvedených v produkci Národního divadla na scéně Státní opery v Praze je unikátní zpívaný balet Bertolta Brechta a Kurta Weilla s původním názvem Sedm hříchů maloměšťákových.
Desáté výročí úmrtí Jiřího Kaftana (22. 5. 1935 – 11. 11. 2011) nutně klade před veřejnost věčnou otázku po tom, co zůstává z tvorby divadelního umělce poté, co odešel ze scény života.
Nová premiéra osvědčeného tvůrčího týmu ve složení Helena Kazárová a Marek Štryncl se uskutečnila na letní scéně HAMU ve spojení souborů Hartig Ensemble a orchestru Musica Florea.
