Na brněnském festivalu Divadelní svět Brno se po dlouhých letech jednání konečně objevil soubor Nederlands Dans Theater, který přivezl triptych Figures in Extinction. Sugestivní celovečerní dílo, v němž Crystal Pite se Simonem McBurneym zkoumají otázku konečnosti, umírání, vzájemnosti i křehkého lidství.
Marcela Benoni
doc. Mgr. Marcela Benoniová vystudovala taneční oddělení Pražské konzervatoře, choreografii na HAMU a Divadelní a taneční školu MUDRA Maurice Béjarta v Bruselu. Během své umělecké dráhy absolvovala řadu zahraničních studijních pobytů a stáží na prestižních školách a v souborech, mimo jiné v Německu, Nizozemsku, Velké Británii, Švýcarsku, Francii a USA.
Působila jako tanečnice Baletu Národního divadla v Praze a Laterny magiky, kde zároveň vytvořila několik autorských choreografií. Jako choreografka spolupracovala s Národním divadlem, Státní operou Praha, Vysokoškolským uměleckým souborem Univerzity Karlovy, taneční skupinou Paraboly i řadou českých operních a činoherních scén. Podílela se rovněž na filmových a televizních projektech českých i zahraničních režisérů.
Dlouhodobě se věnuje pedagogické činnosti. Vyučovala na DAMU, HAMU, Taneční konzervatoři hl. m. Prahy, Tanečním centru Praha a působila také na Rheinische Musikhochschule v Kolíně nad Rýnem. Od poloviny 90. let se soustavně věnuje taneční publicistice. Publikovala v periodikách Taneční aktuality, Opera Plus, Taneční zóna, Právo, Lidové noviny, Divadelní noviny, Taneční listy či Hudební rozhledy. Je stálou členkou odborné poroty Cen Thálie v oboru balet, tanec a pohybové divadlo.
Studium a zahraniční stáže
- 1970–1978 – Pražská konzervatoř (taneční oddělení)
- 1979–1981 – MUDRA (taneční a divadelní škola Maurice Béjarta v Bruselu, Belgie)
- 1981–1985 – HAMU v Praze (obor choreografie)
- 1984, 1985 – Měsíční studijní pobyty: London Contemporary Dance School (Londýn, Velká Británie) a Nederlands Dans Theater (Haag, Nizozemsko)
- 1985 – Dvouměsíční stáž na American Dance Festival (Severní Karolína, USA)
- 1992–1993 – Čtyřměsíční hospitační pobyt Goethe Institutu: Kolín nad Rýnem, Wuppertal, Frankfurt (studium u J. Ullricha, P. Bausch, W. Forsytha; Německo)
- Další stáže a kurzy – Dresden Palucca Schule (Německo), Sommerkurse Alain Bernard (Bern, Švýcarsko)
Umělecká a choreografická činnost
- 1978–1984 – Balet Národního divadla v Praze (angažmá jako tanečnice, asistentka choreografie u inscenace Zpěvy noci K. Drzewieckieho)
- 1984–1992 – Laterna magika (angažmá jako tanečnice a choreografka); autorské choreografie: Pragensia a Vox clamantis (hudba P. Eben), Žvanivý Slimejš (hudba J. Pauer), 3. houslový koncert (hudba A. Schnittke), Capriccio (hudba L. Janáček), Černý mnich (A. P. Čechov, režie E. Schorm)
- Národní divadlo v Praze (hostující choreografka): balet – Okna (hudba P. Eben), Tančírna, činohra – Peer Gynt (režie J. Kačer), Cymbelín (režie I. Rajmont), Médeia (režie I. Rajmont), opera – Carmen (režie Z. Troška), Fidelio (režie E. Schorm), Krvavá opera (režie Z. Plachý)
- Spolupráce s pražskými a regionálními divadly (choreografie pro operu a činohru): inscenace v režii J. Kačera (Dvanáctá noc, Bouře), inscenace v režii E. Schorma (Othello, Generálka), inscenace v režii J. Frehára (Její pastorkyňa, Cizinec), inscenace Smoking revue (režie J. Vedral) a Panna Orleánská (režie Z. Brabec)
- Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy (VUS UK) – autorské choreografie: Svatyně slunce / Stonehenge (hudba N. Diamond), Fóbie a Pierot (hudba Z. Matějů), Láska a smrt (hudba P. Eben)
- Taneční skupina Paraboly – zakladatelka souboru (pod Středočeskou agenturou) složeného ze sólistů ND a Laterny magiky; choreografie Romance z pampelišek, Paraboly (hudba B. Martinů) a Krvavá svatba (hudba M. Ohana; spolupráce s H. Ackermannovou a A. Bernardem)
Filmová a televizní tvorba (pohybová spolupráce a choreografie):
- Režie T. Šimerda: TV film Juno a Avos, seriál Hudební mládí
- Režie Z. Troška: pohádky Nejkrásnější hádanka, Čertova nevěsta
- Režie T. Gilliam: velkofilm Kletba bratří Grimmů