MIME MISSION – Mise splněna!

V posledních pár letech lze s potěšením sledovat zvýšenou aktivitu především v oblasti nonverbálního divadla a pantomimy. Během dvou měsíců se navíc uskupení Mime Prague podařilo vyprodukovat hned dva festivaly. V září proběhl osmý ročník mezinárodního festivalu Mime Fest (více zde). Přehlídka pantomimy nazvaná Mime Mission, konající se o měsíc později v Praze, naplnila poselství slov skrytého v podtitulu předcházející akce Mime must go on a také na něj volně navázala mezinárodním charakterem.

Dr. Till – Don’t escape (Jannis Eggelsmann). Foto: František Drábek.

Dr. Till – Don’t escape (Jannis Eggelsmann). Foto: František Drábek.

Třídenní akce Mime Mission, kompletně uvedená ve Švandově divadle, nabídla program, jenž byl z poloviny sestaven ze zahraniční tvorby a z poloviny představil vnímání a podoby žánru tak, jak jej vidí čeští umělci. Dramaturgie festivalu se ujal mim Radim Vizváry, který v rámci programu také reprezentoval domácí sólovou tvorbu (Sólo, VIP a Pejprbój).

Českou a zahraniční produkci se podařilo obsáhnout v komponovaném večeru Mime Collection, během něhož devět různých umělců či uskupení představilo současné pojetí pantomimy, které víceméně tkví v propojování žánrů, jakými jsou zejména tanec a nový cirkus. Právě prvky nového cirkusu výrazně převažovaly v Ping Pongue Michaely Staré, stejně jako u akrobatů Art Strenght, Filipa Zahradnického ve Vermilionovi, Filipa Hajduka v Improbalans a Jonatána Vnoučka v díle Fit. Z Německa dorazili mim Jannis Eggelsmann a tanečnice Ingrid Havemann s představením Dr. Till – Don’t escape a australské duo The Umbilical Brothers s The best of the worst of the best.

 

Pokus-omyl Dr. Tilla

První den festivalu zahájilo představení Dr. Till – Don’t escape. Zvolená dramaturgická koncepce vyžadovala zejména ve druhé polovině opravdu pozorného a vnímavého diváka. Drobný Eggelsmann v roli profesora či vědce nejprve mimoval a představoval s přesností a lehkostí v pohybu laboratoř plnou imaginárních kádí a dalšího laboratorního vybavení. Bez většího soustředění diváci nahlíželi na přípravu několika prapodivných pokusů a výbuchů. Jenže těmito pokusy a neobratnou manipulací s chemickou směsí profesor vytvořil paralelní světy, do kterých byl chycen a prostupoval jimi se snahou utéct a nalézt cestu zpět. V těchto okamžicích se performer odklonil od imaginární pantomimy a jeho pohyby nabyly tanečního charakteru, což s sebou přirozeně neslo vyšší míru abstrakce. Tu prohloubila tanečnice Ingrid Havemann, která na scénu poměrně nečekaně vstoupila zpod průhledného igelitu zavěšeného na horizontu v zadní části jevištního prostoru. Symbolizovala vodní říši, jeden ze světů vytvořených experimenty, a sólově i spolu s Jannisem procházela vodní říší tanečními kroky s ozvuky street dance. V těchto okamžicích si divák musel v porovnání s předchozí pantomimickou hrou poradit a pospojovat dění na scéně s mnohem větší mírou soustředěnosti.

Dr. Till – Don’t escape. Foto: František Drábek.

Mimo již zmíněného igelitu byl scénograficky zajímavý ledabyle naaranžovaný papírový úkryt, který však Eggelsmann nikterak výrazně nevyužil. Performerova volná bílá košile, kalhoty a nabílený obličej dodaly první části nádech staré bílé pantomimy. Při pohybovém kontaktu s tanečnicí, oděné do modrých splývavých šatů, s kůží nabarvenou na modro, získal kostým světle modrý odstín, jenž plně korespondoval s pohlcením postavy vodním světem. Zajímavým prvkem v závěru, nesoucím se ve znamení profesorova úniku z živelných spárů, byla malá závěsná ponorka. Její kroužení nad jevištním prostorem zůstalo po odchodu účinkujících ze scény tím posledním pohybem, který bylo možné pozorovat.

Produkce Dr. Till – Don’t escape dokázala, že propojení pantomimy s tanečními prvky může vytvářet funkční a harmonický celek, byť možná v tomto případě dramaturgicky hůře čitelný. Eggelsmann ale oproti tomu vynikal precizním timingem v reakcích na hudební podkres s šumy a ruchy odpovídajícího charakteru.

 

Stand-up and gag

Australani David Collins a Shane Dundas, celosvětově známí jako The Umbilical Brothers, zakončili festival svým bravurním komediálním výstupem před zaplněným hledištěm Velkého sálu Švandova divadla. Performeři si bohatě vystačili pouze s dvěma ručními mikrofony a vcelku nenáročnou světelnou a zvukovou režií. Pracovali se základní technikou a prvky z oblasti imaginární pantomimy, stand-up comedy, klaunérie a filmové grotesky. Zařadit jejich představení The best of the worst of the best žánrově by šlo jen velmi nejednoznačně. V rámci Mime Mission vznikla bezmála dvouhodinová show, jež od první chvíle nepřetržitě dopovala divákovu fantazii.

The best of the worst of the best (David Collins a Shane Dundas). Foto: František Drábek.

Během večera předvedli aktéři několik scének a skečů založených na principu propojení vokálního projevu s projevem fyzickým. V jejich případě se jednalo o spolehlivou partnerskou souhru, jelikož vokální složku k nonverbálnímu projevu určovali vždy jeden druhému navzájem. David a Shane si ani na moment nevypomohli rekvizitou či jiným divadelním atributem. Zůstali přítomni jen oni, diváci a veškeré další osoby a předměty utvořené jejich představivostí. Na scéně tak vznikaly vypointované a gradující gagy, humorně pojaté každodenní situace a improvizační interakce s diváky. S nimi od prvních vteřin performeři komunikovali a vytvářeli nakažlivě humornou atmosféru.

Světově známí Umbilical Brothers příkladně reprezentovali v současnosti rozšířenou moderní žánrovou synkrezi, do níž dokázali začlenit pantomimu a poukázali na její tvárnost.  

Produkce festivalu Mime Mission může považovat jeho první ročník za vydařený, byť se nepodařilo všechna festivalová představení vyprodat do posledního místa. Zvolenou dramaturgií si organizátoři připravili kvalitní půdu pro konání budoucích ročníků festivalu, a právě díky akcím podobného charakteru si pantomima své diváky pomalu, ale jistě získává.

Psáno z představení v rámci Mime Mission 17.–19. října 2019, Švandovo divadlo v Praze.

 

Jannis Eggelsmann: Dr. Till – Don’t escape
Režie: Jannis Eggelsmann
Účinkují: Jannis Eggelsmann, Ingrid Havemann

The Umbilical Brothers: The best of the worst of the best (Nejlepší z nejhorších z nejlepších)
Účinkují: David Collins, Shane Dundas


Fotogalerie

Dr. Till – Don’t escape (Jannis Eggelsmann). Foto: František Drábek.

Dr. Till – Don’t escape (Jannis Eggelsmann). Foto: František Drábek.

Dr. Till – Don’t escape (Jannis Eggelsmann). Foto: František Drábek.

Dr. Till – Don’t escape (Jannis Eggelsmann). Foto: František Drábek.

The best of the worst of the best (David Collins a Shane Dundas). Foto: František Drábek.

The best of the worst of the best (David Collins a Shane Dundas). Foto: František Drábek.

The best of the worst of the best (David Collins a Shane Dundas). Foto: František Drábek.

The best of the worst of the best (David Collins a Shane Dundas). Foto: František Drábek.

Témata článku

Jannis EggelsmannMime PragueThe Umbilical Brothers

Švandovo divadlo

MultižánrovéNonverbální divadlo

MIME FESTMime Mission

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

říjen 2020

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

SOUVISEJÍCÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: