Mluvte o tanci! Současný tanec v Družině

Mluvte o tanci! Současný tanec v Družině

Mluvte o tanci! Současný tanec v Družině

Ve středu 2. dubna 2014 proběhla v otevřeném prostoru Družina v pražské Krymské ulici první ze série diskusí na téma současný tanec. Družina je společným projektem Jana Látala, Jana Žaloudka a Michaely Klakurkové v oborech filmové tvorby, grafického designu a fotografie, kteří se svou činností rozhodli propagovat veřejně prospěšné myšlenky a počiny, kterým věří. Své sídlo tak pravidelně otevírají i jiným oborům a aktuálním problémům, o nichž zde může veřejnost debatovat. Současnému tanci bude v Družině věnován celý měsíc, který je symbolicky završen 29. dubna Mezinárodním dnem tance. Program diskusí a též zvaní hostů si vzal na starosti tanečník a choreograf Jan Malík spolu s Janou Novorytovou. Všechna setkání moderuje architekt Jan Kalous. První diskuse byla zahájena vernisáží fotografií Vojtěcha Brtnického s názvem Only good light: Současná česká taneční scéna ve fotografiích, kterou zde uspořádal Institut umění – Divadelní ústav. Kurátorka Jana Návratová výstavu otevřela několika slovy o osobnosti fotografa, jenž již několik let citlivým a originálním způsobem zachycuje český současný tanec. Každá vystavená fotografie je doplněna relativně podrobným komentářem, který odhaluje, jak autor o fotografii přemýšlí. Vykresluje situace, z nichž daný snímek vznikl, a také úvahy nad světlem, pohybem a pocity, jež fotografie v tvůrci vyvolává. Výstava fotografií by měla být putovní a nakonec také prodejní. Poté účastníky uvítali i pořadatelé diskuse a vzápětí je „vyhnali“ na ulici, aby mohli sledovat živou performanci ve výloze v podání Miřenky Čechové. Umělkyně, kterou jistě netřeba představovat, vstoupila do malého prostoru vitríny jako elegantní dáma ve sněhobílých šatech, červených lodičkách a s růží na rtech. Iluze dokonalosti byla ovšem velice brzy zrušena: mladá žena uslyšela ze zapnutého rádia zprávy ze světa, které ji čím dál tím více zneklidňovaly a její vnitřní napětí a strach se draly na povrch skrze krkolomný pohyb, limitovaný pouze prostorem vitríny. Rty se přilepily ke sklu a na okamžik to vypadalo, že tanečnice skutečně krvácí. Najednou se ale barvy začaly množit, interpretka z divákům neviditelné palety nabírala vrstvy barev a na skle začal vznikat obraz. Ze zdánlivě nesouvislé skupiny čar a fleků se nakonec vylouply dvě barvy, modrá a žlutá, odkazující k nejaktuálnějšímu světovému dění. Barvy Ukrajiny. Svými šaty pak barvy zase setřela a výstup ukončila veřejnou dražbou tohoto originálního kousku oděvu. Po tomto krátkém, ale silném vystoupení, které zaujalo i náhodné kolemjdoucí, mohla již začít samotná diskuse na téma Tanec a česká společnost dnes. Jako hosté byly pozvány ředitelka taneční sekce v Divadelním ústavu Jana Návratová a zakladatelka a šéfka Studia Alta Lucia Kašiarová. Během téměř dvouhodinové debaty se narazilo na mnoho témat, která současný tanec trápí: čtyřicetiletá mezera ve vývoji českého moderního a současného tance způsobená izolací od západního světa, nedostatek českých vzorů pro mladou generaci, určitá netečnost mladých tanečníků způsobená snad celkovým klimatem ve společnosti, ale také problematika vzdělávání a podpory umění, v jejímž rámci je téměř nemožné mít jako umělec a autor ideální podmínky pro tvorbu. Otázkami také bylo, jaké vlastně ony ideální podmínky jsou a jak jich dosáhnout, co společnost od umělce očekává a zda je umělec vůči této společnosti odpovědný. Dalším z témat, i když ne ústředním, bylo, kdo je vlastně divák současného tance a kdo chceme, aby jím byl. Většina účastníků diskuse byla z tanečního světa: studenti tance, interpreti, choreografové, pedagogové, kritici, teoretici i organizátorka festivalu. Zajímavé podněty ovšem dávali i ti, kteří přicházeli z jiného oboru, například ze světa výtvarného umění. Hned na úvod se ukázala určitá diverzita v názorech na současnou taneční tvorbu, když byl vysloven názor, že po boomu devadesátých let nyní tvorba stagnuje a „chybí mladý talent“. Tento rozkol, zdá se, odráží především rozdílný úhel pohledu, kdy na jedné straně stojí kritik s touhou nalézt dokonalé dílo a na druhé umělec, který se ve své tvorbě snaží upřímně reflektovat svět okolo sebe. Světy, jež se někdy zdají téměř neslučitelné, ale které by měly umět vzájemně komunikovat. Jak se ukázalo, současný tanec potřebuje veřejnou diskusi jako sůl. Problémů a otázek, které umělci, kritici i studenti v tomto oboru každodenně řeší, je mnoho, prostoru k setkávání a debatě bylo dosud pramálo. Z tohoto důvodu se témata někdy poněkud oddálila od původního záměru, jímž měly být tanec a česká společnost, a mluvilo se hlavně o stavu českého tance jako takového a o jeho podstatě. Z této první debaty mělo také vyplynout téma posledního setkání (24. dubna), zatím pracovně nazvaného Tanec nás pálí. Přestože námětů bylo mnoho, nakonec bylo vybráno téma Tanec a vzdělávání – problematika tuto sezonu již bouřlivě probíraná na konferenci Vize tance a nadále v českém prostředí velice palčivá.
Předtím ovšem proběhnou v Družině ještě dvě diskuse: 10. dubna bude tématem debaty Život po tanci a 17. dubna Tanec jako produkt
Návštěva této akce by měla být povinnou pro každého, kdo se o tanec opravdu zajímá, od studentů konzervatoří a vysokých uměleckých škol, přes výkonné umělce až po pedagogy a teoretiky, protože vzájemná komunikace a výměna názorů mají skutečně smysl.

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: