Spartakus neurazí, ale nenadchne
reportáže
Tak typicky „mužský“ balet, jako je Spartakus, by měl ukázat soubor v plné mužnosti a síle, ale už samotný triumfální pochod imperátora na začátku má daleko k monumentální podívané. To je dané nejen přece jenom nepříliš velkým počtem tanečníků (i když soubor posílili pro tento účel i studenti brněnské konzervatoře), ale především podivnými krokovými variacemi římských legionářů, které by slušely možná spíš varietním umělkyním než vojákům. Na mnoha místech, kde si hudba přímo říká o svižné tempo pohybu, choreografie vázne, a do toho se občas rozjíždí i synchronizace souboru. Začlenění operního sboru, který v prvním dějství musí odzpívat své vokály, není zdaleka nenápadné.
Aby to snad nevypadalo, že představení propadá na celé čáře, jsou v něm i lepší momenty, jako duety Spartaka s Frygií nebo tanec Harmonida s Aeginou. Ovšem i zde postavy ožívají spíš díky vlastním kvalitám a nasazení tanečníků, kteří do svých rolí bez výjimky dávají všechny emoce. Ať už je to Spartakus v podání Michala Štípy, který je neohroženým vůdcem i žárlivě milujícím manželem (a kromě toho má krásně odlehčené skoky), křehká Frýgie Jany Přibylové a Harmodius Jana Fouska, mladý a horkokrevný, nebo lstivá Aegina Hany Hoskovcové a Crassus Michala Pimka, který se zdá být skoro hračkou v Aegiiných rukách.
Co je v naprostém nesouladu, to je scéna a kostýmy. Vypadá to, že obojí bylo vytvořeno se zcela jinou myšlenkou. Zatímco kostýmy jsou v typicky historizujícím stylu a propracované do detailů, odosobněné kulisy v kontrastu k nim vypadají jako nedokončené. Postrádala jsem alespoň náznak antiky nebo bližší vykreslení prostředí.
Spartakus jistě jako známý příběh přitáhne diváky do divadla a výkony tanečníků stojí za povšimnutí, ale jako celek není velkou událostí ani průkopnickým dílem, které by přineslo novou interpretaci námětu, který je přeci dost současný a nadčasový. Zbylo v něm mnoho nevyužitých možností a tvůrčího prostoru, který mohl být uchopen jinak a nově, a zůstává tak do značné míry nevyužitou šancí.
Výsledný tvar ale je asi tím, co ze záměru vyplývá, vždyť v programu se píše, že Spartakus chce zapůsobit na emoce diváků, ani slovo o novotách a filozofování, je však otázkou, jestli by právě nebylo načase přijít s novým pohledem na tento padesát let starý balet, který není nutné opečovávat jako petipovskou klasiku. Jinou otázkou jistě je, jak by to přijalo publikum, ale nepodceňujme jej. Zůstat u jedné formy je zárukou, že se divák neurazí, na druhou stranu je tu nebezpečí jistého konzervatizmu. Z představení 23. ledna 2007. Aram Chačaturjan: Spartakus
Národní divadlo Brno
Choreografie, režie a úprava libreta: Jiří Kyselák
Dirigent: Jakub Klecker
Výtvarník scény: Vladimír Soukenka
Výtvarník kostýmů: Josef Jelínek
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřela mladá česká tanečnice a choreografka Natálie Podešvová
zprávy -
Byly zveřejněny nominace na Ceny Thálie
zprávy -
Laureáti Cen Thálie 2023
zprávy -
There is something in the air – Dech na hraně únosnosti
recenze -
Eva Urbanová: „Vášeň a osobná zainteresovanosť sú pre mňa v tanci veľmi dôležité“
rozhovory
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 16 dny
Mila
Za mě...ne. Nepohoršuje, ale je to za hranicí. Pro mě je klasika klasikou. Pokud nekdo chce jít touto cestou, tak ať…Labutí jezero aneb Co nejdál od pohádky
před 20 dny
Josef Bartoš
Vzpomněl jsem si na onu předpověd autorů prvního komentáře o tom, že Krajina těla je horkým kandidátem na Ceny Thálie.…Krajina těla – Nezdařilá přehlídka ohebnosti a síly
před 21 dny
Michal Sedivy
toto predstaveni jsem videl diky pratelum, kteri mne chteli potesit a prekvapit; udelali mi velikou radost svym cinem, a…Krajina těla – Nezdařilá přehlídka ohebnosti a síly
před 21 dny
Jana
Představení libereckého divadla - Mauglí, je mimořádně povedené a nádherné. Krásná hudba i scéna, vynikající výkony…DFXŠ zve na premiéru baletu Mauglí
před 75 dny
Tom
Odborná témata fungují trošičku jinak.Pokud novinář rozumí zdravotnictví, nepotřebuje se ptát expertů. Pokud novinář…
Taneční publicista není PR agentura
Jiří Vacek
Dobrý den, mám tu čest přihlásit se k tomu, že paní Miroslavu Pešíkovou, primabalerinu Národního divadla, znám osobně z…K výročí Miroslavy Pešíkové