Sympozium u příležitosti 95. výročí narození Františka Bonuše

Sympozium u příležitosti 95. výročí narození Františka Bonuše

Sympozium u příležitosti 95. výročí narození Františka Bonuše

Ve středu 15. října 2014 jsme se v Galerii HAMU sešli k poctě Františku Bonušovi, významnému tanečnímu pedagogovi, choreografovi, etnochoreologovi a sběrateli, který se zabýval hlavně lidovým tancem. Sympozium pořádalo Kyliánovo taneční centrum a knihovna HAMU a NIPOS-Artama, obor taneční folklor. Den plynul v příjemném duchu, lidé vzpomínali na spolupráci s Bonušem, slyšeli jsme mnoho vtipných i dojemných vyprávění, ze kterých jasně vyplývalo, že František Bonuš byl oblíbeným a inspirativním člověkem. Po úvodním slově Elvíry Němečkové jsme si vyslechli několik zdravic, dokonce až Jeho Veličenstva Norodoma Sihamoniho, krále Kambodže, nebo profesora Edwarda J. P. O’Connora z Connecticutu v USA. Poté nás Kateřina Černíčková stručně seznámila s životem a dílem Františka Bonuše, uvedla životopisná data, jím vytvořené choreografie, publikace a další zajímavosti. Podívali jsme se také na krátkou ukázku pedagogické činnosti z devadesátých let 20. století, ve které Bonuš ve Švédsku stavěl jistý lidový tanec. Z mistra, i přes jeho pokročilý věk, vyzařoval vtip, radost a dobrá nálada. Po dobré kávě, výborných koláčcích a croissantech následovala prezentace Daniely Stavělové na téma sběratelství. Zabývali jsme se současnými problémy lidového tance a jeho popularity a připomněli jsme si i vtipné a milé vzpomínky například Evy Kröschlové na to, jak s Františkem Bonušem na vesnici tancovali za talíř polévky a vdolky. Poutavě o Bonušovi jako pedagogovi vyprávěly Božena Brodská a Marie Fričová, každá z jiného prostředí, doby a pohledu. Jitka Vítková, která nemohla přijít, se o své dojmy s účastníky podělila písemně. Eva Rejšková pak mluvila o Františku Bonušovi-inspirátorovi. Nezapomněla zmínit své působení ve skupině Vycpálkovci, povídala o různorodém společenství lidí, kteří se v něm sešli. Zmínila oblíbené výpady do terénu a slavnou větu ,,Ad fontes…“ neboli „…vraťme se ke kořenům“. Jana Hošková nám připomněla, abychom o Bonušovi nemluvili jako o něčem, co bylo, ale o někom, jehož odkaz stále trvá. Po celou dobu sympozia byly k nahlédnutí publikace vytvořené Františkem Bonušem, jejichž seznam připravila Bohumíra Cveklová. Setkání uzavřela Bonušova dcera Živana Vajsarová několika slovy o osobním životě svého otce a jejich vztahu. Sympozium ukončilo vystoupení hudebníků skupiny Muzika Jara, kteří poté, co procítěně zahráli a zazpívali několik písniček, také nezapomněli zavzpomínat a poděkovat mistru Františku Bonušovi, jenž se zapsal do srdcí mnoha lidí. 

Témata článku

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: