Zpráva z výsledků výzkumu mimopražského tanečního publika

Autor
V rámci festivalu Tanec Praha se v šesti mimopražských městech uskutečnil malý výzkum tanečního publika, jehož výsledky vám přinášíme nyní. Divákům z Brna, Ostravy, Českých Budějovic, Tábora, Pardubic a Českého Krumlova byla při vstupu do divadla rozdána anketa, jejíž cílem bylo zjistit například spokojenost se shlédnutým představením, organizací festivalu a vůbec reakcí na pořádání festivalu Tanec Praha v jejich městě. Zajímavou kapitolou samo o sobě je i skladba publika, které představení současného tance navštěvuje.             Anketa proběhla během devíti představení v těchto městech a sebráno bylo celkem 251 dotazníků, což je poměrně reprezentativní vzorek. Nicméně musíme upozornit na nemalé úskalí, jež představují dotazníky získané na principu samosběru. Tento druh získávání dat klade větší nároky na aktivitu dotázaného a nepřítomnost tazatele většinou způsobí, že nemalé množství dotazníků skončí v odpadkovém koši místo v rukou výzkumníka. Pokud se smíříme s výše zmíněnými fakty a zaměříme se na získané výsledky, zjistíme, že celkový ohlas festivalu Tanec Praha v mimopražských městech je až na výjimky velmi kladný. Téměř 88% považuje za dobré, že se i v jejich městě tento festival koná, s organizací-ať už festivalu či konkrétního představení je 43% respondentů velmi spokojeno a 44% spíše spokojeno. Tři čtvrtiny respondentů míní, že by i více představení uvedených v rámci festivalu mělo v jejich městě patřičný ohlas. Dá se říci, že se podařilo oslovit i nové diváky, neboť pro 68% dotázaných to byla první zkušenost s návštěvou tohoto festivalu. A jak tedy hodnotili shlédnuté představení? 80% dotázaných bylo velmi spokojeno a 17% spíše spokojeno. Svou nelibost tedy vyjádřilo pouhých 8 respondentů a i ti použili pro hodnocení představení mírnější odpověď spíše nespokojen. Když se zaměříme na zkoumání skladby hypotetického publika (tedy těch, kteří vyplnili naši anketu), musíme konstatovat, že drtivou převahu mezi dotázanými měly ženy (77%). Z hlediska věkové struktury více než polovinu obecenstva tvořili lidé ve věku 26-50let, a třetinu mladší 26let. Kategorie vzdělání přináší mírně zavádějící výsledky, které se však v kombinaci s věkem respondenta osvětlí. Téměř polovina dotázaných je vysokoškolského vzdělání, 40% má středoškolské vzdělání s maturitou, téměř 10% má pouze základní vzdělání. Vzhledem k silné převaze mladých mezi respondenty, je nasnadě, že se u posledních dvou vzdělanostních kategorií jedná o studenty, kteří si vyšší vzdělanostní stupeň teprve „dodělávají“. Nyní už se dostáváme k otázkám týkajících se vztahu respondentů k tanci jako takovému. Tanci jako fyzické aktivitě se nevěnuje 26% dotázaných, 43%  ho provozuje pouze občas, na rekreační úrovni, pětina respondentů uvedla, že pravidelně navštěvuje taneční kurzy, a zbylých 11% se tanci věnuje profesionálně. Vidíme tedy, že v hledišti na představení současného tance sedí většinou lidé, kteří mají za sebou nějakou taneční zkušenost. Vlastní taneční aktivita se projevuje v naší anketě jako výborný třídící znak vykazující značné souvislosti. Neboť ti, kteří sami tanec v hojné míře provozují, se také relativně více zajímají o reflexi tance. Je mezi nimi i více respondentů, kteří navštívili v uplynulých letech představení uvedená v rámci festivalu Tanec Praha. Taktéž jsou tito „respondenti-tanečníci“ relativně častěji spokojeni s organizací festivalu. Naopak ti, co tanec sami neprovozují, častěji vyjádřili svou nelibost nad shlédnutým představením. Jinak o taneční kritiku, reflexi jednotlivých tanečních představení, se zajímá zhruba polovina dotázaných, mezi nimiž je relativně větší podíl žen. Dále se nabízí otázka, zda se výsledky ankety v jednotlivých městech nějak výrazně liší. Musíme však konstatovat, že žádné výrazné odlišnosti naše anketa nezachytila. Pouze v Ostravě je věkové složení účastníků ankety poněkud rozmanitější, mezi tamními respondenty bylo relativně více jak mladších 26 let, tak i starších 71 let (z celkem 6 dotázaných této poslední věkové kategorie navštívili 4 právě ostravská představení). Zároveň zde padlo oproti ostatním městům relativně nejméně pozitivních ohlasů na přestavení a k tomu se častěji vyskytoval výrok o nespokojenosti s organizací festivalu (8 z celkových 12 negativních odpovědí). Zvláštní kategorii tvoří i Brno. Z výsledků vyplývá relativně vyšší zájem o taneční dění, ať už vyšším podílem respondentů, kteří pravidelně navštěvují taneční kurzy, či vyšší účastí na předešlých ročnících festivalu. Brněnští taktéž vyjádřili relativně vyšší spokojenost se shlédnutým představením a oproti ostatním také častěji odpovídali, že více představení uvedených v Brně v průběhu festivalu Tance Praha, by se jistě shledalo s patřičným ohlasem. Zde se však také setkáváme relativně častěji se ztotožněním se respondentů s výrokem, že pořádání festivalu s názvem Tanec Praha v Brně je vlastně „divné“. Mezi respondenty v Českých Budějovicích mírně převažovali zástupci věkové kategorie 26-50let. Celkově byli dotázaní ve zvýšené míře velmi spokojeni s organizací festivalu, zároveň však častěji odpovídali, že více představení by v jejich městě asi nesklidilo patřičný ohlas. Odpovědi diváků-respondentů ze zbylých měst (Tábor, Pardubice, Český Krumlov) nevykazovaly žádné statisticky významné odlišnosti. Takovéto výsledky tedy přinesla naše minianketka. Jistě se nabízí spousta dalších nápadů a budoucích postupů, které by vedly k odhalení dalších souvislostí mezi zmíněnými jevy. Citlivější odchylky by byly jistě odhaleny, pokud by byl k dispozici větší vzorek sebraných dotazníků a celkově podrobnější a rozsáhlejší dotazník. Nicméně i přes tyto nedostatky je tento výzkum zatím jakousi ojedinělou vlaštovkou na poli sociologického výzkumu tance a doufejme, že ne na dlouho. Anketu vytvořily: Zuzana Smugalová, Lucie Burešová, Barbora Šulcová

Témata článku

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: