Pocházíš z taneční rodiny, oba tvoji rodiče byli úspěšní tanečníci. To mnoho dětí odradí, ale u tebe se tak nestalo. Uvažoval jsi někdy o jiné alternativě?
Možná jako malý jsem měl klasické klučičí představy, například že budu jezdit s kamionem, ale to nebylo žádné seriózní přání. Protože byli oba rodiče aktivní tanečníci, chodil jsem do jeslí, školky, ale samozřejmě víkendy jsem trávil s nimi v divadle. Když jsem byl dítě, tak jsem hrál tenis, ve fotbale jsem nastupoval za Hrusice. Ale už od útlého věku jsem chtěl doma pouštět gramofonové desky a na ty jsem tančil. Bylo to pro mě přirozené.
Českým tanečníkům se do regionálních divadel příliš nechce, říká Slavický
Lukáš Slavický, emeritní první sólista mnichovského baletu, dnes umělecký šéf Baletu Jihočeského divadla, bilancuje u příležitosti svých půlkulatin. V rozhovoru jsme se dotkli toho, proč chce soubor složený z výrazných individualit, jaké bylo loučení s taneční kariérou i proč je v regionálních souborech tak málo českých tanečníků.
Lukáš Slavický