„Chci časopis s názorem,“ říká nový šéfredaktor Josef Bartoš

Josef Bartoš. Foto Barbora Truksová.

Autor: Natálie Nečasová

Před týdnem informovaly Taneční aktuality (TA) o změně šéfredaktora. Pomyslné žezlo od Lucie Hayashi přebírá Josef Bartoš a jeho zástupkyní se stává Petra Dotlačilová. Nový šéfredaktor Josef Bartoš nám v rozhovoru řekl, jak hodnotí dosavadní činnost známého tanečního serveru a jak ho plánuje rozvíjet do budoucna.   Jak hodnotíš dosavadní činnost TA?

Taneční aktuality mají za sebou už desetiletou historii a stopa, kterou za sebou časopis zanechal, je nepřehlédnutelná. Ze studentského nápadu tří kamarádek se stal uznávaný oborový časopis s desítkami dopisovatelů a tuctem interních členů redakce. Máme za sebou deset publikací, rozjeli jsme web Databáze tance, pořádáme workshopy pro začínající autory i debaty s diváky... Náš záběr je v tomto ohledu široký a české taneční obci tím prokazujeme velkou službu. To všechno samozřejmě s nedostatečnou finanční podporou, jak už je v naší zemi zvykem. Příkladem může být nedávné ukončení činnosti portálu Opera Plus z finančních důvodů, které je skutečně do nebe volající. Dosud se také nemůžu ztotožnit s rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy o „stopce“ podpory periodikům. Může ale nějaký obor existovat bez reflexe? Myslím, že ne. Snadno se pak akorát zahledí sám do sebe a jen stěží hledá cestu ven. Naším velkým úkolem do budoucna tedy je přesvědčit úředníky na magistrátu, že i časopisy mají svůj smysl. Těžké časy ale s sebou nesou užší pouto mezi lidmi. Všechny nás drží pohromadě oddanost a láska k tanci a to mě neskutečně baví. 

Máš v plánu nějaké změny, chystáš nějaké novinky?
Letos představíme dvě hlavní novinky. Tou první bude kompletně nový design našich webových stránek s odlehčenou strukturou, snadným vyhledáváním článků a čtenářsky přívětivým prostředím. Jsme rádi, že se loni podařilo vybrat na crowdfundingové platformě Hithit poměrně dost peněz, což značí nejenom všeobecnou podporu, ale i touhu našich příznivců a čtenářů po modernizaci. Celou proměnu webu vnímám jako zásadní krok při vstupu TA do druhé dekády  existence. Druhou velkou novinkou je proměna koncepce naší každoroční tištěné publikace. Doposud vycházela Ročenka Tanečních aktualit, soubor vybraných recenzí uveřejněných on-line v uplynulé sezoně. Momentálně chystáme Taneční aktuality – Speciální vydání, pro které budeme psát původní texty zaměřené na aktuální dění. Výhodou nové edice bude její dvojjazyčnost, zpřístupnění našeho obsahu anglicky mluvícím čtenářům, ale i propagace českého tance za hranicemi České republiky. Jak nový design, tak novou publikaci představíme veřejnosti na začátku sezony 2018/2019. To jsou naše krátkodobé cíle. Já však mám jeden dlouhodobý cíl, kam bych chtěl časopis během svého působení dovést, a myslím si, že máme tímto směrem i nakročeno. Taneční aktuality jsou takovým středobodem tanečního světa. Přinášejí mnoho recenzí, reportáží, rozhovorů, vzpomínkových článků a dalších typů textů. Chybí mi ale kontextové přehledy, případně články komentující aktuální dění. To se daří od loňského prosince poměrně úspěšně suplovat novým formátem sloupku, ve kterém každou středu interní redaktoři komentují aktuální problémy. Stále je zde ale prostor ke zlepšování a rozvíjení, mým cílem je udělat z TA hlavně názorové médium. Tím mám na mysli nabízet pohled na věci z širší perspektivy a zamyšlení nad vzájemnými souvislostmi. Aktuálně jsou texty ohraničeny většinou jednou premiérou, maximálně festivalovým děním.

Jak si podle tebe stojí taneční kritika obecně? Vyžadují ji vůbec tvůrci/diváci?
Pokud uvažujeme nad její nevděčnou pozicí v rámci českého tanečního světa (už jsem zmiňoval rozhodnutí magistrátu), vede si velice dobře. Srovnejme například situaci u nás a ve Švédsku, kde dlouhodobě pobývá moje nově jmenovaná zástupkyně Petra Dotlačilová – můžeme být rádi, že tu máme dva specializované časopisy zaměřené na tanec, jeden z nich dokonce tištěný, a pak mnoho dalších serverů, jejichž součástí jsou i taneční sekce, případně občasné informování o tanečním dění. Na toto téma mimochodem upozorňovala i Petra ve svém nedávném sloupku (

zde). Netvrdím, že je situace u nás uspokojivá, ale rozhodně nejsme na samém chvostu dění. Kvalitativně si také nevedeme špatně. Máme poměrně dost lidí, kteří se o tanec zajímají, chtějí ho reflektovat, a kvalita jejich psaní se rok od roku zvyšuje. Nehledě na to, že už máme i renomované publicisty, jejichž uvažování a přemýšlení o daných inscenacích je velmi přínosné. Podle mého názoru se nejedná o nějaký škraloup na českém tanci, jak se často o zdejší kritice traduje.   MgA. Josef Bartoš Absolvent Konzervatoře Duncan Centre v Praze a magisterského programu taneční vědy na HAMU, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. V rámci svých studií se účastnil stáže na José Limón Institute v New Yorku a tanečních festivalů v Holandsku, Maďarsku, Německu nebo Japonsku. Jako tanečník spolupracoval s českými i zahraničními choreografy (Lenka Vagnerová, Michal Záhora, Lenka Bartůňková, Kateřina Stupecká, Veronika Švábová, Karel Vaněk, Felix Landerer a další). Aktuálně vyučuje na zmíněné konzervatoři předměty Dějiny tance a divadla, Základy produkce a managementu a Diplomový seminář. Do Tanečních aktualit přispívá svými texty od listopadu 2012, v roce 2015 se stal interním členem redakce a zajišťoval PR komunikaci, marketing a fundraising. Na konci dubna 2017 se stal šéfredaktorem časopisu.