Naposledy tě pro Taneční aktuality zpovídala kolegyně Lucie Kocourková v roce 2007 – tos byl ve Stuttgartu a tvoje kariéra bleskově rostla… Jaká byla stuttgartská léta? To byl možná poslední rozhovor v Čechách…
Jinak stuttgartská kariéra byla velice zajímavá. Ve Stuttgartu jsem byl od roku 2001 do roku 2010, odešel jsem tam po čtyřech letech, co jsem byl v Praze v Národním divadle. Šel jsem do sboru a hned první sezonu jsem dostal demisólovou smlouvu a třetí sezonu jsem byl první sólista. Byla to skvělá zkušenost, procestoval jsem půlku světa, tancoval jsem fantastické věci, spolupracoval jsem s výbornými choreografy, někteří z nich už jsou dnes po smrti. Ten soubor má ve světě veliké jméno, taky díky tomu, že hodně cestuje. Tančil jsem balety neoklasické, klasické, moderní – repertoár ve Stuttgartu je opravdu hodně pestrý. Skoro všichni velcí choreografové se stuttgartským baletem dřív nebo později spolupracují. Řekl bych, že je to nejideálnější místo pro tanečníka, který toho chce hodně zažít.
Jiří Jelínek: „Moc neplánuju, spíš čekám, kam mě vítr zavane…“
Jiří Jelínek patří k českým tanečníkům, kteří jsou ve světě známější než doma. K nejslavnější etapě jeho kariéry patří devítileté angažmá ve Stuttgart Ballet, kde se bleskově vypracoval ze sboristy na prvního sólistu a proslul především svou interpretací Oněgina ve stejnojmenném baletu Johna Cranka. Kromě perfektní techniky vyniká zejména přesvědčivým herectvím a hlubokým procítěním každé své role. Po stuttgartském období ho osud zavál do Kanady, a dokonce až do Austrálie. V současné době se chystá na další velkou změnu: angažmá v Petrohradu. Tanečním aktualitám se podařilo zastihnout neúnavného světoběžníka na prázdninách v Čechách a pohovořit s ním o jeho zajímavé kariéře, koníčcích a plánech do budoucna.