Lucia Kašiarová o Studiu Alta: „Když něco končí, něco nového začíná.“

Poslední měsíc se debaty v tanečním oboru nesou ve znamení hysterie. Studio Alta, nejprogresivnější produkční platforma, zkušebny, divadlo, obývák s kavárnou i hub v jednom, oznámila ukončení činnosti v současných prostorách. Místo, které mnoho tanečníků nazývalo svým domovem, bude od příštího roku jen krátkou, ale nepřehlédnutelnou kapitolou v historii českého nezávislého tance. Okamžitě se začaly podepisovat petice a otevřené dopisy státním orgánům. Oficiální vyjádření ředitelky ale veřejnosti stále chybělo. Zde jej máte jako na podnose, upřímné, zodpovědné a pozitivní.

Lucia Kašiarová. Foto: Studio Alta.

Lucia Kašiarová. Foto: Studio Alta.

Lucie Hayashi Autor: Lucie Hayashi

Kdy jste zjistili, že budete muset skončit?
My víme už od začátku, že tady nebudeme věčně. Pro mě to žádná novinka není a jiné prostory hledám intenzívně už pět let. Ale bohužel lidé si snadno na něco zvyknou a těžko pak věří, že to bude jinak. Takže celá ta hysterie je trochu přehnaná.

Jaké tedy byly podmínky nebo přísliby?
V podmínkách pronájmu jsme od začátku měli dvouměsíční výpovědní lhůtu. Takže neustálý stres, na kterém jsme ale ve finále postavili koncepci a filozofii celé organizace: Neustále v pohybu. Reagujeme na to, co přijde, na změny zvenčí i zevnitř.

Když mluvíme o tom, že se Alta přesune jinam, nese to s sebou spoustu odpovědnosti za lidi, kteří zde tvoří a obývají ten prostor. Hodně mě mrzí, když teď někoho potkám a on mi začne vyčítat, jestli si vůbec uvědomuju, co jsem udělala. Je mi to strašně nepříjemné, protože já kvůli té ohromné odpovědnosti, kterou cítím za všechny, kdo Altou projdou, nespím už několik let.

Proč jste se tedy nyní rozhodli?
Loni v prosinci jsme opět jako každý rok nevěděli, zda tady v lednu budeme, nebo ne. Celý rok 2018 jsem se snažila najít developera, který by odkoupil celý areál, abychom zde mohli zůstat a něco nového vybudovat, řešila jsem to velmi intenzívně s vedením Prahy 7. Chtěli jsme zde udělat školku, zázemí pro děti, kulturní centrum apod. Bohužel se mi to do poslední chvíle nepovedlo. Takže jsem byla v brutálním stresu. Ale protože všichni zde měli nasmlouvané premiéry, věděla jsem, že je nemůžu postavit před bezvýchodnou situaci, tak jsem ten stres držela mlčky v sobě.

Pak se to vyřešilo. Nový majitel s námi počítal, ale dostali jsme novou smlouvu, ve které nám enormním způsobem navýšil zálohy za správu areálu. V lednu 2019 jsem zjistila, že potřebuju o pět set tisíc víc, které prostě nemám. Byli jsme nuceni zvýšit ceny za pronájmy a rušit vlastní aktivity. Celý rok 2019 jsme vlastně nedělali nic jiného, než jen honili peníze. A ty jsme rovnou posílali dál. To jsme sice dělali i předtím, ale po jedenácti letech, kdy se to ještě zintenzívnilo, mi to přišlo opravdu absurdní. Odvádět měsíčně přes dvě stě tisíc za nájem a další peníze za energie. Postrádá to smysl naší existence. Naše organizace má podporovat kreativitu umělců a místo toho jen vybíráme od umělců peníze, které odevzdáváme někomu mimo sektor. Těším se na ten pocit, až budu moct konečně vyplácet tým a umělce za jejich práci, až budu moci sestavovat program na základě našeho výběru, a ne podle toho, jestli umělec má na pronájem. 

Rekonstrukce prostor. Foto: Studio Alta.

Zaznamenala jsem na jaře konkurz na ředitele Alty, ale nevím, jak to vlastně dopadlo.
Dopadlo to dobře, zájemců se přihlásilo několik. Máme novou ředitelku, která nastoupí od ledna. Sice to nebylo hned, ale je to člověk, za kterým si stojím. Jmenuje se Katarina Živanović, Srbka momentálně žijící na Slovensku. Bude výkonnou ředitelkou Studia Alta, já zůstanu ředitelkou ALT@Rtu a uměleckou ředitelkou Alty.

Rozhodnutí definitivně opustit tento prostor padlo ale až na konci října. Pro taneční komunitu to byl šok.
Ano, a hned druhý den jsme to komunikovali s umělci, našimi ambasadory, zástupci velkých festivalů, kteří s námi počítají. I to rozhodnutí skončit v březnu je velmi pragmatické. Spočítala jsem si, že festival Malá inventura by už asi jiné prostory najít nezvládl, zatímco festival Bazaar, který často dělá work in progress, může proběhnout i jinde. A Česká taneční platforma bude mít aspoň půl roku na to se na změnu připravit.

A?
Není žádné A. Pak je B. Možná se to ke mně naštěstí ani všechno nedostává, ale cítím velký tlak a hysterii kolem Alty, které naše oznámení o odchodu vyvolaly. Na jednu stranu je to přirozené a chápu to. Vnímám velmi pozitivně, že se celý obor zmobilizoval a chce nás podporovat. Všechna divadla se semkla a nabídla prostory projektům, které byly původně plánované u nás. Ta solidarita je obrovská. Celá tahle akce potvrzuje, že jsme obor, ve kterém se nepohybují sobecká umělecká ega, ale který rozvíjí empatii k jinakosti, různorodosti. K potřebnosti se o něco (někoho) opřít, někoho obejmout a nebo naopak: rozběhnout se a skočit, zabrat a mít jasný postoj.

Umělci dokonce sepsali petici. Byli jste nějak součástí nebo stáli mimo?
Byla to jejich iniciativa, ale než petici vypustili, dali mi ji přečíst. Je neuvěřitelné, že se sešlo na patnáct set podpisů. Města a úřady by to mohly vnímat pozitivně, že je náš obor velký, má silný hlas a umí se sjednotit a mít společné slovo. Můžou být na nás všechny hrdí, postavily se za nás i subjekty ze zahraničí, což znamená, že Česko má svůj hlas.

Lucie Kašiarová, Nina Vangeli, Andrea Opavská, Tereza Ondrová ve Studiu Alta, během debaty TA Zaostřeno na tanec. Foto: Michal Hančovský.

Spíš se toho ale zalekly, ne?
Ano, bojí se poukázání na systémový problém, který mají řešit a neví jak. Pád Alty vnímám taky jako ukázkový příklad toho, že nezávislá kultura nemůže v takových prostorách fungovat, lidé potřebují mít jistotu zaměstnání, jak v týmu, v zázemí, tak v souborech. I alternativní umění potřebuje profesionální zázemí. Umělci se můžou rozhodnout, jestli chtějí pracovat projektově, nebo mít zaměstnance. Každopádně oba sektory potřebují být adekvátně ohodnoceni. Teď je to na úrovni vykořisťování. Za těch třicet let už jsme se etablovali, profesionalizovali. Organizace a soubory, které se za ta léta vypracovaly v naprosto profesionální subjekty, nemohou fungovat v systému, který neroste s potřebami oboru. Už to nejde dělat „na pankáče“. Jsme mezinárodně uznávaní. Jediný, kdo to nevidí, je politická struktura. 
A tato problematika se díky Altě zakcentovala tak, že už není možné to dál přehlížet. Úřady to podráždilo, celou akci s dopisy a peticí vnímaly negativně. To mě dostalo do velice nepříjemné situace. Na jedné straně ta obrovská aktivita a podpora lidí z oboru a na druhé úřady, které mají jiný čas reaktivnosti, ale zároveň chtějí vědět, co se děje.

Nicméně petice se dostala i k úřadům a Alta vůči grantovým komisím stále mlčela.
Možná to vypadalo, že mlčíme. Jenže my jsme krizovou situaci řešili. Dali jsme vědět lidem, kterých se to týká, aby se na to připravili. Ale informaci o tom, kam se přesuneme, kdy a jaké to bude mít následky, jsem říkat nemohla. Protože jsme to prostě nevěděli. Hypoteticky jsme doufali v přesun do Invalidovny, ale to je proces, který trvá, je to státní instituce. Zároveň jsem musela řešit možnosti použití víceleté dotace města, tak abychom o ni nepřišli atd. Těch interních záležitostí je celá řada a vlastně ani není důvod tím veřejnost zatěžovat. Ty věci se nevyřeší z hodiny na hodinu. Nemohli jsme si dovolit pustit do světa nepotvrzenou informaci. Každý týden je ta situace trochu jiná.
To byl právě ten střet dvou světů. Nezávislého sektoru, který je velmi rychlý, pružný a hlasitý a chtěl nějak aktivně pomoci. Proti tomu stála státní sféra a město, které fungují v jiném rytmu.

A máte tedy nějaké eso v rukávu?
Něco mám, ale nemůžu to zatím odhalit. V březnu se přesuneme do Invalidovny, máme měsíc na vystěhování. Město nám zatím žádné jiné možnosti nenabídlo, snaží se hledat, ale zatím nic neobjevilo. Takže nyní přistupujeme k podpisu smlouvy v Invalidovně. Ty prostory sice nejsou ideální, ale věřím tomu, že nám to může přinést nové možnosti, co se týče programu, práce s umělci, novou komunitou, publikem, dalšími soubory apod. Takže konečně před námi leží nějaká nová výzva!

Akce Sbal ho na festivalu Malá inventura 2017. Foto: Studio Alta.Konečně???
Ano, protože poslední tři roky jsme jako ve vakuu a permanentním napětí, co bude, kdy to padne. Umíte si představit, že plánujete velké mezinárodní projekty dva až tři roky dopředu, podepisujete partnerské smlouvy, ale vlastně nevíte, jestli tady zítra budete?

Vybavení, které jste sem instalovali, přestěhujete snadno?
Nevím, jestli snadno, ale rozhodně všechno tady je naše. Včetně záchodu, včetně trubek od topení. Takže buď si to někdo odkoupí, nebo to rozprodáme nebo zkusíme přestěhovat. Už teď se můžete těšit na březnový Alta blešák.

Zvládnete to za pouhý měsíc?
Musíme. Samozřejmě oceníme jakoukoliv pomoc, budeme potřebovat fyzickou sílu i psychickou podporu.

Ještě něco bys chtěla vzkázat touto cestou veřejnosti?
Ano. Včera jsem se dozvěděla od Adris Světlíkové z Nové sítě, že situace kolem Alty je pro mnohé aktivní činitele v regionech velmi demotivující. Že jsme byli jejich vzorem, když vydupávali kulturu ze země v tamních podmínkách. Ale já myslím, že je to naopak. Chci jim říct: „Pojďte do toho, má to smysl, je to hrozně důležité!“ A taky bych ráda apelovala na lidi, že se zde uvolňuje prostor, na který jsme byli zvyklí. Třeba se zde vytváří možnost pro nějakou novou kreativitu. Já vždycky věřím tomu, že když něco končí, tak něco nového začíná.

 

Lucia Kašiarová

Slovenská umělkyně, trvale působící v Praze, se pohybuje v široké škále živého umění. Realizuje vlastní umělecké projekty, spolupracuje s významnými českými i zahraničním choreografy a činoherními režiséry, podporuje umělce v hledání své vlastní umělecké cesty.

Zakladatelka pražského kulturního centra Studio Alta a festivalu slovenského současného umění HYBAJ HO!. Patří k zakládajícím členům organizace ALT@RT a Iniciativa pro Invalidovnu. Držitelka ocenění České taneční platformy Tanečnice roku 2012 a Manažerka roku 2018.

 

Témata článku

Studio ALTA

MultižánrovéNonverbální divadloTanec

ALTA a sny

vložil Karolína Hejnová

IP: 62.216.209.80
Reaguje na:
Milá Jano a všichni další zúčastnění,

se zpožděním bych ráda uveřejnila několik poznámek k diskuzi, která se zde pod rozhovorem ohledně konce/transformace ALTY rozeběhla. V ALTĚ – a tedy v každodenním dialogu s Lucií – jsem pracovala téměř devět let (2008 – 2017). Poslední dva roky žiju v Mnichově, a tak mi mnohé skutečnosti (hysterická reakce oboru, údajná špatná komunikace vedení apod.) bezesporu unikají. Přesto si dovolím tvrdit, že znám kontext nejenom české taneční scény, ale také fungování Studia ALTA.

Začnu tam, kde končí Janin příspěvek. Formulace „Když něco končí, něco začíná“ možná není nejšťastnější. Protože většina z nás bude tento výrok číst jako klišé, zkratku, útěk od řešení problémů, pragmaticky, bez naděje. Ale to není případ Lucie. Jakkoli se většina z nás bude zdráhat tomu uvěřit, Lucia to říká bezesporu s bytostným přesvědčením. Protože ona je skutečnou vizionářkou, která dokáže své velmi nepravděpodobné – všemu navzdory, na hlavu postavené plány – opravdu otisknout do reality. Moc dobře si pamatuji naše diskuze koncem roku 2014, kdy jsme (tehdy ještě v malinkém čtyřčlenném ALTA týmu) diskutovali, zda rozšířit aktivity do dvou vedlejších hal (současného Obýváku a Zkušebny 23). Já jsem tehdy byla proti – ne obsahově, ale racionálně, pragmaticky. Prostě to bylo příliš drahé. Příliš nepravděpodobné, že to můžeme utáhnout. Příliš naivní. Příliš navzdory. Lucia si stála za svým a náš mini tým ji podpořil – vznikl opravdový domov (nejen) pro umělce, místo setkávání, srdce, živené tepající energií všech, kteří jím procházejí. Najednou tu byl – a dodnes je! – hmatatelný otisk snu, bláznovství, kterému se většina zdráhala věřit. Ale zároveň sen, za který tým ALTY převzal plnou odpovědnost a neustále ho opečovával tak, aby se nerozplynul s ranním světlem. Díky za tohle pološílené rozhodnutí!
Myslím, že je to pro fungování ALTY příznačné.

Grantová podpora ALTY rostla a roste, ale bezesporu ne kvůli tomu, že Lucia byla tři roky členkou komise MKČR. Považuji za nefér takhle do prostoru hodit tuto informaci bez patřičného kontextu. V komisi sedí 10 hodnotitelů, kteří sami musí rozhodnout, zda jejich rozhodování o jednotlivých projektech je či není ve střetu zájmů. Vzhledem k množství projektů, které byly s ALTOU spojené (nikoli tedy přímé žádosti Studia ALTA, nýbrž nezávislých umělců), strávila Lucia velkou část rozhodovacího procesu za dveřmi a o mnohých projektech nechala hlasovat zbylých 9 členů komise. Předpokládám tedy, že rostoucí grantová podpora znamená uznání aktivitám Studia ALTA.

A ještě k nové výkonné ředitelce, zodpovědnosti, morální integritě. Nevím, proč vzbuzuje otázky konkurz na ředitele, myslím, že personální změny jsou interní záležitost organizace, které nemusí komunikovat navenek. Koráb se nepotápí, jen se možná mění na nějaké jiné plavidlo. Ti, kdo znají Lucii jako umělkyni a improvizátorku z jeviště, dobře vědí, že jednou z jejích předností je schopnost vzít si pro sebe prostor, pokud má co říct, a nechat ho pro ostatní, pokud je to to, co daný moment potřebuje. Pro tuhle transfomaci potřebuje podporu někoho dalšího – co je na tom zarážející? Osobně považuji za inspirující i v širším kontextu než jen našeho oboru, že se snaží nalézt cestu, jak dál posouvat myšlenku ALTY, „domova pro umělce“, nikoli pouze ze své vlastní perspektivy, ale z perspektivy toho, co potřebuje právě tento proces. S falešným mesianismem to opravdu nemá vůbec nic společného.

Nejde o to vyzdvihovat Lucii nebo ALTU. Každý pracujeme nějak a každý se do našeho malinkého, náročného a vyčerpávajícího oboru snažíme přinést to nejlepší, co dokážeme. Pojďme se zkusit vzájemně vidět tyto pozitivní aspekty více než ty, které se nám nelíbí. Jenom tak dokážeme myslím vytvořit prostor, ve kterém všichni můžeme dýchat, prostor, ve kterém je různorodost obohacující a inspirující. Prostor, který můžeme při respektování jinakosti jedním hlasem hájit také vůči dalším stranám – politikům, institucím, divákům.
+13 0 ! Odpovědět

ALTA?

vložil Lucia Kašiarová

IP: 91.139.85.253
Reaguje na: Sen Alta s.r.o.
Tento rozhovor s titulkem, za který by se nemusel stydět časopis Květy, mě opravdu dostal. V době, kdy po netu lítaly emocemi nabité petice na záchranu „domova nezávislého pohybového umění“ jsem čekala, kdy se k případu vyjádří samotné vedení Alty. Jeho mlčení bylo při nejmenším zvláštní. Nakonec se ukázalo, že Altu nikdo nevyhání, že její vedení dalo výpověď ze současných prostor samo, protože už nemohlo uplatit nájem a provoz. Jenom to z nějakého důvodu dostatečně nekomunikovalo, což v rozhovoru Lucia Kaširová trochu zastírá.

Od začátku fungování Studia Alta, tedy po mnoho a mnoho let, Lucia věděla, kolik Alta stojí a věděla, komu peníze z grantu, tedy peníze veřejných poplatníků, putují. To, že byl mezi pronajímateli i Omnipol, „systémový integrátor a dodavatel obranné a bezpečnostní techniky“, je přinejmenším aktivistické faux pas.

Kolik stojí provoz Alty ale věděly i grantové komise. Lucia v té ministerské řadu let působila a ovlivňovala její rozhodování. Grantová podpora Alty meziročně rostla.

Jenže Alta byl sen. Sen určité skupiny lidí, která bohužel přenesla zodpovědnost, a hlavně riziko za své snění i na další skupiny lidí a ve finále na významnou část oboru. (Že by šlo místo snu o pragmatismus, si vůbec nepřipouštím. Přišla bych o své dětství.)

V rozhovoru se Lucia Kašiarová prezentuje jako hrdinka, která několik let starostmi nezamhouřila oko. Nedivím se. Nepoznám sice, zda to bylo pocitem zodpovědnosti, nebo strachem, že to jednou praskne, ale ptám se: jak chápat vyhlášení výběrového řízení na nového ředitele Alty v době, kdy se celý koráb evidentně potápěl? Jak se to rýmuje se zodpovědností?

Nechci se bavit o svědomí, to mi nepřísluší, ale chci se bavit o manažerském přístupu, o zdravém rozumu, otevřenosti, komunikaci a smyslu pro realitu. O profesionalitě. O nadhledu. O sebereflexi.

Tím vším, co tu píšu, ale nepopírám zásluhy Alty, ani dobré úmysly Lucie Kašiarové a jejího týmu být české taneční a pohybové scéně kreativním domovem. Diskutuji ale s falešným mesianismem a manipulativními prohlášeními a jednáním. Diskutuji s rozporem mezi slovy a činy. Debata o podfinancování oboru a dalším nehostinném kontextu nezávislého umění, s tím, o čem píšu, v podstatě nesouvisí. Obstát v těchto podmínkách je opravdu náročné a silná osobní integrita je prostě nezbytná. Prohlásit, že „když něco končí, něco začíná“ rozhodně nestačí.
Ani ve snu by mně nenapadlo, že odhodláním a vírou skupiny lidí, je možné vybudovat prostor pro práci lidí v neziskovém sektoru, typu ALTA. Když píšu " něco končí" je to záměrné. Vše co jsme budovali, bylo intuitivní, bez šablon, bez příkazů, hravé, s učením postupně na vlastních chybách a často riskantních rozhodnutích, vždy však s naprostou zodpovědností za všechny naše kroky. Moje naivní víra, že "něco jiné" začína, není až tak naivní. Je to zkušenost, kterou mi práce v ALTě dala a také provokace a apel aby ti, kteří v sobě cítí zdroj energie, napětí, lechtání, touhu něco podniknout, neváhali a pusili se do práce. Tým ALTy jde taky do práce! Do nových výzev, do tvorby nového prostředí, které opět bude budovat pro ty, kteří se nebojí tvořit.
K diskuzi, která se kolem ALTy vede chci říct toto:
Naše vzájemná očekávání nás mohou někdy zbytečně svádět z cesty, po ktéré můžeme a musíme kráčet společně. Obor ve kterém se všichni pohybujeme je tak malý, že dle mne má smysl jediné. Osobně se potkávat, ptát se a diskutovat z očí do očí. Mnoho krát jsme se společně účastnili různých debat a rozhovorů, kde jste vše co vás ve vztahu k ALTě zajímá mohli kdykoli otevřít a já mohla reagovat. Tuhle možnost máte pořád. Můžeme se sejít osobně nebo na oborových platformách a o všem pohovořit. Jsem vždy ochotná o věcech jednat.
Jana Návratová, přijměte mé pozvání potkat se semnou a Katarinou Živanovic ( novou výkonnou ředitelkou), můžeme vám osvětlit vše co vás ve vztahu k ALTě a jejímu provozu a budoucnosti zajímá.
ALTA? ta v širším kontextu není nijak zvlášť důležitá. Co je na ní momentálně potřebné je, že spojuje a podporuje lidi, kteří jsou ochotní podílet se na vývoji nezávislého umění v dnešní společnosti a přispívá do palety způsobů jak a kde se dá umění provozovat. ALTA není lék, návod ani monopol. Je to myšlenka, se kterou se někdo ztotožňuje a někoho může i provokovat, nemusí mu být po vůli. Já jako reprezentant této myšlenky veřím, že ještě pořád má dnes smysl a přináší do společnosti prospěšné aktivity.
+16 0 ! Odpovědět

Re: Sen Alta s.r.o.

vložil Daniela Machová

IP: 176.114.240.37
Reaguje na: Re: Sen Alta s.r.o.
Jak se liší nestátní nezisková organizace od zapsaného spolku?
Kateřino, zapsaný spolek je jedním z typů nestátní neziskové organizace (např. vedle obecně prospěšné společnosti, ústavu apod.) Více info viz např. zde:
https://www.neziskovky.cz/clanky/511_692/fakta_typy-neziskovych-organizaci/

Re: Sen Alta s.r.o.

vložil Kateřina Jírová

IP: 94.142.238.140
Reaguje na: Re: Sen Alta s.r.o.
Když píšete - "Nechci se bavit o svědomí, to mi nepřísluší, ale chci se bavit o manažerském přístupu, o zdravém rozumu, otevřenosti, komunikaci a smyslu pro realitu. O profesionalitě. O nadhledu. O sebereflexi." Ale děláte přesný opak tak to jen těžko bude fungovat... Nejste věcná naopak píšete poměrně urážlivě a agresivně (cynicky, sarkasticky...) a celou věc zjednodušujete... Zde je oficiální vyjádření po schůzce na magistrátu - www.ufftenzivot.cz/vyjadreni/... Celá iniciativa kolem vznikla především proto, že konec provozu Studia Alta tak jak jej známe uvede velkou část nezávislé scény do abnormálně složité situace. V tuhle chvíli nejde o Altu a ani o žádné hrdinství. My všichni, co se v českém rámci snažíme něco tvořit, víme co to obnáší. Současná situace kolem Alty je jen pomyslnou poslední kapkou, která způsobila vlnu, díky které se nám možná podaří dosáhnout něčeho mnohem většího pro celou scénu... Když se budeme hnípat a rýpat jeden v druhém ničemu to nepomůže. Udělejte s Luciou rozhovor, kde jí budete konfrontovat, napište propracovaný text s fakty a podklady, apod. Neredukujte své pochybnosti o celé věci do banálního komentáře, ve kterém dokonce na některých místech lžete: Alta neodchází protože nemůže uplatit nájem, ale protože jej nechce platit, protože by do dvou let stejně musela odejít tak jako tak a nemá smysl investovat do místa, kde není žádný výhled do budoucnosti. Z toho vyplývá, že peníze daňových poplatníku, o kterých píšete, chce Alta naopak investovat lépe do samotné tvorby, potažmo do umělců... A jak jistě dobře víte, Alta není s.r.o nýbrž nezisková nestátní organizace - je zapsaným ústavem... možná vám SEN ALTA S.R.O. přijde jako vtipný nadpis, ale je to bez kontextu poměrně matoucí.
Jak se liší nestátní nezisková organizace od zapsaného spolku?

Re: Sen Alta s.r.o.

vložil Jana Návratová

IP: 90.179.194.62
Reaguje na: Re: Sen Alta s.r.o.
Když píšete - "Nechci se bavit o svědomí, to mi nepřísluší, ale chci se bavit o manažerském přístupu, o zdravém rozumu, otevřenosti, komunikaci a smyslu pro realitu. O profesionalitě. O nadhledu. O sebereflexi." Ale děláte přesný opak tak to jen těžko bude fungovat... Nejste věcná naopak píšete poměrně urážlivě a agresivně (cynicky, sarkasticky...) a celou věc zjednodušujete... Zde je oficiální vyjádření po schůzce na magistrátu - www.ufftenzivot.cz/vyjadreni/... Celá iniciativa kolem vznikla především proto, že konec provozu Studia Alta tak jak jej známe uvede velkou část nezávislé scény do abnormálně složité situace. V tuhle chvíli nejde o Altu a ani o žádné hrdinství. My všichni, co se v českém rámci snažíme něco tvořit, víme co to obnáší. Současná situace kolem Alty je jen pomyslnou poslední kapkou, která způsobila vlnu, díky které se nám možná podaří dosáhnout něčeho mnohem většího pro celou scénu... Když se budeme hnípat a rýpat jeden v druhém ničemu to nepomůže. Udělejte s Luciou rozhovor, kde jí budete konfrontovat, napište propracovaný text s fakty a podklady, apod. Neredukujte své pochybnosti o celé věci do banálního komentáře, ve kterém dokonce na některých místech lžete: Alta neodchází protože nemůže uplatit nájem, ale protože jej nechce platit, protože by do dvou let stejně musela odejít tak jako tak a nemá smysl investovat do místa, kde není žádný výhled do budoucnosti. Z toho vyplývá, že peníze daňových poplatníku, o kterých píšete, chce Alta naopak investovat lépe do samotné tvorby, potažmo do umělců... A jak jistě dobře víte, Alta není s.r.o nýbrž nezisková nestátní organizace - je zapsaným ústavem... možná vám SEN ALTA S.R.O. přijde jako vtipný nadpis, ale je to bez kontextu poměrně matoucí.
Pane Šimku, tak jsem si přečetla, co mi píšete a doporučujete. I to, jak mě obviňujete ze lži s poukazem, že je něco jiného, jestliže Alta nemůže uplatit nájem, nebo nechce. Myslím, že mě chytáte za slovo. Jak jsem pochopila z rozhovoru, došlo ke zvýšení částky provozních záloh a na to už nešlo, či se nechtělo, přistoupit. Velký rozdíl v tom nevidím, lež podle mě vypadá jinak.

Můj komentář vyprovokoval rozhovor s Lucií Kašiarovou, protože mám problém s tím, jak celou věc komunikuje. Za to se na mě nezlobte. Aktuální rozhovor je pro mě vrchol. Taky vnímám nějaký kontext, tón peticí, informační chaos a vůbec se mi to nelíbí….

Vám přeju, ať se současná krize proměnila v naplněnou šanci a pro nezávislé tvůrce se brzo našlo trvalé zázemí a perspektiva důstojných pracovních podmínek. Je to i moje téma.
+1 0 ! Odpovědět

Zobrazit další komentáře 9

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

září 2020

Po Út St Čt So Ne
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
2
3
4
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: