V době, kdy současné živé umění sužuje seškrtaný státní rozpočet, na české taneční scéně vznikl nový subjekt Nebojsy. Stojí za ním Tereza Holubová a Kristýna Štarhová, které se dostaly do širšího povědomí zejména inscenací Kuchyňské porno (2025), inspirovanou knihou Proč jsme tak naštvané? Šárky Homfray. Navíc současný tanec i divadlo v poslední době, zejména v Praze, trpí nízkou návštěvností. Nebojsy však této výzvě zdárně odolávají, a dokonce odehrály více repríz než zavedené pražské soubory. Samy se domnívají, že důvodem může být přístup, který ve své tvorbě volí, a to nebalit složitá témata do ochranných vrstev, ale naservírovat je s upřímností, odvahou a hořkosladkým humorem. Nebojí se ani promlouvat o intimních příbězích ze svých životů, které se tak stávají tematickou páteří jejich tvorby.
Nebojsy. Kuchyňské porno. Foto: Romana Kovacs.
Nedávno jste se vrátily z festivalu Rock for People, kde jste hrály Kuchyňské porno. Jaké to bylo hrát na rockovém festivalu?
Tereza Holubová: Bylo to hodně jiné, protože se jednalo o odlišný typ publika, než pro který běžně hrajeme. Lidé byli hodně expresivní a sami od sebe s námi interagovali, takže nám to přinášelo novou energii a nutilo nás to dělat věci trochu jinak, než jsme zvyklé.
Kristýna Štarhová: Zažívala jsem momenty velkého dojetí. Vycházíme totiž i z našich osobních příběhů a mě těší, když na ně diváctvo reaguje nebo jako tady dokonce fandí. Asi by to bylo jiné, kdybychom přijely s představením, ve kterém bychom jenom účinkovaly jako performerky a tolik se nás netýkalo.
