S Johanem Ingerem pracujete od roku 2009 – co vám tato spolupráce přináší? Čím vás obohacuje a v čem je pro vás výzvou?
Je to práce obohacující a náročná zároveň. Vždy je pro mne výzvou setkat se s novými tanečníky, zjistit, co potřebují, aby se sžili s novým stylem a pochopili, co choreografie obnáší. Zároveň mne to však obohacuje, protože sama potřebuji přijít pohybům na kloub a porozumět tomu, jak v těle fungují. Pak to musím předat tanečníkům, ale zároveň pozorovat, jak mé vysvětlení přijímají, nechat je přebrat si to po svém. A nejen kroky, ale také pocity v těle a vztahy, které si budují se svými kolegy – to je pro mne velmi důležité a pro Johanovu práci také.
Jaký je váš vztah k choreografii Rain Dogs? Co na ní máte ráda?
Ach, tu hudbu! Hudba je fantastická. Tu miluji. Když dáváte dobrý pozor, cítíte, jak atmosféra, kterou hudba vytváří, dokonale ladí s pohyby – myslím, že to dodává choreografii velkou sílu, a to mě baví. Johan vybral různé písně, které v rámci představení přináší různé nálady, takže na začátku je to skoro show, která přechází do klidnějších okamžiků, později se objeví skupinová scéna, která je opravdu niterná a má správné provedení; a závěrečný duet – je nádherný, skoro vám při něm puká srdce. To všechno mě po celou dobu představení strhává.
