Rozhovor Adam otevřel citací prologu Shakespearova Romea a Julie. Po celou dobu mluvil klidně. Hloubavě. Nad odpověďmi se rozmýšlel a působil nesmírně vyrovnaně. Smířeně. Přesto se občas nemohu zbavit pocitu jakési rezignace, která některé jeho odpovědi podbarvuje. Které to eventuálně jsou, a pokud vůbec nějaké, ponechávám na čtenářském zhodnocení.
Potřebuju stát na vlastních nohou. Už nechci, aby mě někdo vlastnil, říká Adam Zvonař, první sólista Baletu ND Praha
Na konci letošní sezóny 2024/2025 v Baletu Národního divadla končí jeho dlouholetý první sólista Adam Zvonař. Když jsem se tuto informaci dozvěděla, byla jsem upřímně řečeno v šoku. Pětatřicetiletý tanečník se přece jen pořád zdá příliš mladý na odchod ze scény, jakkoli po zpětném pohledu do letošního programu bylo evidentní, že na vině bude patrně zdravotní problém, jelikož od září nestál na jevišti. Proto jsme se během května sešli v prostorách jednoho z pražských pětihvězdičkových hotelů, protože jak řekl Adam, proč bychom si to neudělali hezké. A také abych mu mohla předat Puškinova Evžena Oněgina, o jehož titulním hrdinovi jsme diskutovali před pěti lety a nenašli plně společný konsenzus.