Je běžné, že jako umělecký šéf chodíte na zkoušky nebo je vedete? Nebo je to jen proto, že v Marné opatrnostijste sám tančil?
Věřím, že šéf baletu by neměl být jen figurka, která sedí v kanceláři a řídí soubor, s tanečníky by měl jednat osobně. Nedělám to jenom kvůli Marné opatrnosti, dávám také tréninky, protože si myslím, že tanečníci potřebují poznat mou vizi, pochopit, co od nich chci, a to musím udělat sám. Zatím uplynul jen jeden rok, jedna sezona, takže tanečníci musí přímo cítit a pochopit, co očekávám. Když se zkoušelo Svěcení jaranebo Balanchine, všechny novinky, které jsem uvedl na repertoár, byl jsem s nimi na sále pořád.
Učit tanečníky vás baví?
Učím velmi rád. Původně jsem plánoval, že bych alespoň jednou, dvakrát týdně vedl tréninky, ale je to spíš takový sen. Každopádně když se mi to podaří, těší mě to, protože tanečníci mě tak poznávají a také potřebují vědět, že se o ně starám.