V minulosti jste v rozhovorech zmiňoval, že na konzervatoři nepatřil klasický tanec, ve kterém jste po většinu své kariéry exceloval, mezi vaše oblíbené předměty. Podobně se ale vyjadřovalo více vašich vrstevníků. Myslíte, že to bylo věkem, anebo tehdejším způsobem výuky?
No nejen, že nebavila. Ona mi hlavně nešla. Vůbec jsem to nechápal, nemyslím si, že to byla moje chyba. Záleží na pedagogovi, deptali nás. Někde jsem četl, že Lvům to jde lépe, když se chválí. Měl jsem pocit, že mám obě nohy pravé a obě ruce levé. Připadalo mi to nepřirozené, nevěděl jsem, jak se tu techniku naučit. Anna Pavlova prohlásila: „Naučte se techniku a zapomeňte na ni.“ Ale to nám ve škole nikdo neřekl. Nastoupil jsem ve 14 letech, trdlo z vesnice, pomalu jsem chápal… neměl jsem představu. Ale chodili jsme na všechna představení do tehdejšího Smetanova divadla. Poprvé jsem viděl Bachčisarajskou fontánu a moc se mi líbila, tehdy v ní tančil ještě Miroslav Kůra, Dana Ledecká Marii a Olga Skálová Zaremu. Říkal jsem si, že to není marné, neměl jsem z nich pocit, že je to takové cvičení, co po nás chtěli a jehož smyslu jsem nerozuměl. Teprve v posledním ročníku jsem prozřel a absolvoval s vyznamenáním, přitom ještě u maturity jsem měl trojku.
S Vlastimilem Harapesem: „Na jevišti poznáte, kdo má hlavu tam, kde má mít.“
S pravděpodobně nejznámějším českým tanečníkem (a dost možná jedinou českou taneční celebritou) Vlastimilem Harapesem jsme se setkali v kavárně na HAMU, kde je členem umělecké rady. Bývalý tanečník, který 24. července 2016 slaví své životní jubileum, si udělal čas v nabitém programu, který byl kromě jiných aktivit zaplněn především organizací velkého gala s názvem A tančím dál, na kterém se představilo mnoho Harapesových přátel a osobností českého kulturního života, mimo jiné Hana Zagorová, Marta Vančurová, Leona Machálková, Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou, z tanečního prostředí Michal Štípa a Ondřej Vinklát. Část výtěžku, konkrétně 70 000 korun, z tohoto benefičního galakoncertu poputuje k Českému hnutí speciálních olympiád pro osoby s mentálním postižením, jehož je Vlastimil Harapes předsedou. Ostatně, již mimo záznam, s nadšením mluvil například o představení Duše v pohybu občanského sdružení Balet Globa – terapeutického spojení psychologie a baletu pro handicapované.
