Stephanie Skuraová, letošní host ImproEvents Prague: „Představení jsou jako kompost…“

Stephanie Skuraová, letošní host ImproEvents Prague: „Představení jsou jako kompost…“

Stephanie Skuraová, letošní host ImproEvents Prague: „Představení jsou jako kompost…“

V červnu 2014 se uskuteční pátý ročník festivalu ImproEvents Prague, díky kterému se česká scéna potkala s mnohými legendami prvních generací americké postmoderny. Organizátoři je pozvali, aby vedly workshopy, komentované videoprojekce a představily se na jevišti. Ani tentokrát nepřijdou tanečníci, performeři a další zájemci o umění improvizace zkrátka. Letošní host festivalu je známá osobnost amerického improvizovaného tanečního a divadelního umění Stephanie Skuraová, která je označována za jednu z nejvýznamnějších amerických experimentátorek. Zeptali jsme se jí na několik otázek ještě před tím, než budou mít Češi možnost ji potkat osobně. Navštívíte letos Prahu poprvé?
V Praze jsem učila dva týdny, myslím, že to bylo v roce 1996 v programu sponzorovaném National Performance Network. Také jsem učila v Brně na státní konzervatoři a v baletu Národního divadla Brno.  Budete učit a vystupovat v rámci ImproEvents Prague… Jaká jsou vaše očekávání ohledně tohoto festivalu?
Jsem ráda, že je zaměřen na improvizaci jakožto důležitý aspekt tance. A jsem nadšena, že účastníci se budou vážně zabývat improvizací jako něčím, v čem člověk může jít stále hlouběji a hlouběji.  Znáte nějakého českého tanečníka, performera anebo umělce? Představíte si něco pod pojmem české současné scénické umění?
V současnosti příliš nejsem v kontaktu s českými umělci, ale mám nádherné vzpomínky z mé poslední návštěvy v devadesátých letech na účastníky mých workshopů, kteří byli důslední, měli velkou představivost, byli velmi oddáni inovacím a hloubce.  V Praze povedete workshop vašeho systému nazývaného Open Source Forms (Formy otevřeného zdroje). Můžete v krátkosti vysvětlit cíl tohoto přístupu?
Systém Open Source Forms (OSF) vznikl plynulým rozšířením Skinner Releasing Technique (SRT) a je o vzájemném zúrodňování a vnitřních společných rysech SRT a tvůrčího procesu. Řídí se filozofií, že zdroj kreativity a moudrosti je dostupný v každém z nás. OSF nabízí metody, abychom měli přístup k hloubce, jedinečnosti, odvaze, nekompromisnosti, integraci a svobodě v pohybu, v práci s hlasem a performanci. Tato práce zahrnuje odstraňování vnějších vrstev, nacházení primární energie, bystrost řízení podvědomých sfér a představivost jakožto mocný nástroj pro proměnu.
Tato práce oslavuje různorodost, spolupráci a oprávněnost individuální tvorby osvobozené od zábran, s přístupem k intuitivnímu vědění a vyzývající mysl, aby se zapojila. Značně efektivní a převratný způsob učení OSF může otevřít nové poznatky a přeměny v mnoha typech činností, v pohybu, stejně tak v léčení, terapii, práci s hlasem, herectví a dalších oblastech učení a tvorby. Jak jste vytvořila tuto metodu? Jaké jsou vaše základní zdroje?
Po 12 letech úzké spolupráce s tvůrkyní techniky Skinner Releasing Joanou Skinnerovou (působila jsem v pozici učitele, školitele učitelů a podílela se na vývoji programu) jsem vytvořila Open Source Forms a Certifikovaný program učitelů OSF. OSF hluboce čerpá z tlukotu srdce a konceptuální celistvosti techniky Skinner Releasing, a to se zároveň spojuje s mým vlastním výzkumem a praktikováním během tří desetiletí radikálních inovací v tanci a performanci.
Od roku 2009, kdy jsem začala OSF, obdržely certifikát dvě skupiny školitelů, aby učili a uzpůsobili OSF, aby byl podporou jejich vlastního výzkumu a praktikování. Co je základní dovednost nebo znalost, kterou chcete předat účastníkům vašich workshopů?
OSF je značně efektivní k otevření učení a léčení všech druhů. Klíčovým posláním je oprávněnost individuální tvorby jakožto iniciátora pozitivní změny na planetě. Tato práce také vede k oživení naší jevištní přítomnosti a přítomnosti v tanci. Na předchozí ročníky festivalu ImproEvents Prague přijely učit některé z významných osobností prvních dekád amerického postmoderního tance (Lisa Nelsonová, Daniel Lepkoff…). Jaký je váš vztah k postmodernímu tanci od jeho počátků až do současné doby?
Pracovala jsem s Lisou Nelsonovou i Danny Lepkoffem a oba jsou důležití kolegové. Začala jsem působit jako umělec v sedmdesátých a osmdesátých letech v New Yorku, kde jsem spolupracovala a studovala s mnoha umělci bořícími zažité hranice; spolupráce probíhala tak, že jsem vystupovala v jejich představení a oni v mých. Zatímco mým hlavním oborem studia byl tanec na New York University Tisch School of the Arts, sledovala jsem interdisciplinární a hranice překračující představení odvážných umělců, jako byli The Grand Union, Yvonne Rainerová, Robert Wilson, The Wooster Group a mnoho dalších inovativních tvůrců. Vystupovala jsem s Meredith Monkovou, kterou považuji za důležitého učitele. Jsem umělec po první generaci Judson Church („post-Judson artist“) a byla jsem nesmírně inspirována inovacemi, které probíhaly v sedmdesátých a na začátku osmdesátých let. Jaký je váš názor na dnešní „současný“ tanec anebo scénické umění obecně? Pokládáte ho za postmoderní? Anebo post-postmoderní? (Anebo jak byste nazvala současnou situaci?)
Momentálně žiji v oblasti Severozápadu Spojených států amerických, i když polovinu roku cestuji. Nevidím tolik děl, jako když jsem žila v New Yorku. Podle toho, co vidím, cítím, že klíčové změny, které se udály v tanci a souvisejících disciplínách během šedesátých a sedmdesátých let, stále probíhají a vstřebávají se. Co se už v nedávné době změnilo, je to, že více různých způsobů pohybu – jiných než baletních nebo jiných známých moderních tanečních stylů – je nyní akceptováno jako plnohodnotný tanec, což si myslím, že je skvělé. Improvizace je konečně přijímána jako forma, v které můžeme dosáhnout vysokého stupně mistrovství. Avšak v taneční tvorbě je podle mého názoru ještě stále dlouhá cesta k oprávněnosti tanečníků k tomu, aby byli umělci vyjadřující svoji tvorbu spíše než jen interpreti dalších umělců. Myslím, že je to částečně kvůli povaze tanečního tréninku v podobě, v jaké se provozuje po stovky let. Přijíždíte na ImproEvents jako pedagožka i jako známá performerka. Věnujete se nyní úplné nebo strukturované improvizaci, anebo postaveným dílům? S čím se představíte v Praze?
Představím sólo, které se jmenuje Sacrilege is Needed. Competency is Hell. (Znesvěcení je potřebné. Kompetentnost je peklo.). Trvá asi deset minut a spojuje zhuštěný imaginistický mluvený text s pohybem, což je strukturovaná improvizace. Původně jsem ho vytvořila na oslavu 50. výročí Judson Dance sponzorovaného Movement Research v prosinci 2012. Uvedla jsem ho v New Yorku na Danspace Project, v Seattlu na Seattle Festival of Dance Improvisation v roce 2013 a na La Caldera v Barceloně roku 2013.  Jste také známá jako choreografka… Můžete v krátkosti představit vaše nynější aktivity v této oblasti?
Moje současná tvorba spojuje radikálně niterní přístup k jazyku a hlasu a prozkoumává hranice, prolínání a interakce pohybu, slov a hlasu. V posledních letech jsem napsala tři scénáře, takže se pohybuji v oblasti, kde se tanec a dramatické umění stávají jedním. Pokračuji jako vždy v experimentování s neobvyklými koncepty pohybu a v prozkoumávání specifických kvalit jak v pohybu, tak ve slovech.  Mohla byste nakonec krátce představit svou filozofii tvorby a životní filozofii obecně?
V současné době, když se nevěnuji představením nebo učení, trávím hodně času zahradničením a věnuji se udržitelným a organickým procesům, protože tyto koncepty se projevují v mnoha dimenzích. Mou neustálou hlubokou motivací a základem je touha učit a vystupovat způsobem, který inspiruje kreativitu dalších lidí. Je to podle mě způsob, jak se může projevit udržitelnost ve scénické tvorbě. Představení a workshopy jsou jako kompost – zúrodňují půdu pro růst a tvorbu každého.

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: