V rozhovoru se dále dozvíte:
• V čem se Anna Kukuczková a Vojtěch Svoboda doplňují, v čem se jejich přístup k tvorbě liší?
• Kdo a co je ovlivnilo při studiu na Katedře nonverbálního divadla?
• Jaké bude jejich nové představení, které právě zkoušejí v Berlíně?
Co vás na začátku spojilo a drží po celou dekádu?
Vojtěch Svoboda: Láska k oboru a touha hrát a tvořit. Postupně přicházelo přemýšlení o rukopisu, nebo jakým směrem se vydat. Ale silně jsme si uvědomovali, že tady tehdy nebyl a dodnes ani není profesionální soubor pantomimy, který by aktivně a kontinuálně tvořil a hrál.
Vzpomenete si na první impulz, který vedl k rozhodnutí založit soubor?
Anna Kukuczková: My jsme spolu začali trochu pracovat už na HAMU, kde jsme oba studovali na Katedře pantomimy (pozn. red.: dnes Katedra nonverbálního divadla), a docela nám to ladilo. Mimů je málo, tak si člověk ne s každým úplně sedne.
VS: Naším prvním společným představením byly Absurditky premiérované před deseti a půl lety. Prostě jsme si řekli, že spolu chceme něco udělat, aniž by tam původně byl nějaký cíl to někam dotáhnout nebo založit soubor.
AK: Jednoduše jsme si chtěli spolu zahrát.
VS: A tehdy nás pozvali na festival Zlatá Praha, kde nás znali jako studenty pantomimy. Jenže my jsme v té době už školu končili, a tak se nás zeptali, jak nás mají na programu uvést. Museli jsme se proto rychle rozhodnout, pod jakou hlavičkou budeme hrát. A tak poprvé zazněl název Kozel ve fraku.
A odkud se Kozel ve fraku vynořil?
AK: Měli jsme už dříve plán vymyslet si název, a dokonce jsme kvůli tomu byli tři dny u Vojty na chatě. Chtěli jsme velmi jasný, stručný, jednoslovný a ideálně anglický název, který všechno shrne. Nakonec jsme našli několik variant, ale žádná nám nebyla úplně blízká. A pak, když po nás najednou chtěli název, vzpomněli jsme si na varšavské pobyty. Byli jsme tam s Vojtou několikrát hrát a vedle divadla byla restaurace. Jednou jsme tam seděli a Vojta se zadíval na zeď a říkal: „Hele, podívej, tamhle je obrovský kozel ve fraku.“ A tak jsme díky Zlaté Praze začali používat Kozla ve fraku a pak jsme už neměli důvod to nějak měnit.
VS: Občas možná název budí mylné představy o tom, kdo vyjde na scénu. Když hrajeme pro děti, tak před představením leccos ze sálu zaslechneme, jako například kdy přijde ten kozel a jestli bude mít frak…