Soutěže a přehlídky dětských tanečních skupin – Radost z pohybu, nebo z vítězství?

Monika Štúrová. Foto: Barbora Škrobáková.

Monika Štúrová. Foto: Barbora Škrobáková.

V roli pedagoga tance dětí jednou za čas absolvuji taneční soutěž nebo přehlídku. Pro děti je to skvělá zkušenost, pro pedagoga možnost zhlédnout různorodou tvorbu. Na každé takové události jsou jiná kritéria, podmínky, očekávání, porota a tím pádem i styl hodnocení. Dílo, které na jednom místě může zaujmout a oslnit, se jinde téměř ztratí mezi ostatními…

Během výuky se snažím v dětech rozvíjet a probouzet cit pro pohyb, hudbu i prožitek. Choreografie mají žáky bavit, něco je naučit a zároveň předat i divákovi dané sdělení, pocit, zážitek. Jelikož se tanci věnují jako volnočasové aktivitě a nejspíš 99 % z nich nepřemýšlí nad kariérou tanečníka, je mým cílem, aby byly děti motivované a spokojené a tanec jim přinášel hlavně radost a zábavu, vše však zakotveno v dobře zvládnuté taneční technice, což prospívá jejich tělesnému vývoji.

Občas se na přehlídkách objeví pestrá paleta účinkujících, a jakmile mé děti uvidí jinou skupinu (obvykle tu, která se schází „pětkrát týdně“ a intenzivně trénuje, protože její hlavní náplní jsou soutěže) předvádějící náročné akrobatické prvky, salta, zvedačky, velmi rychlé a mrštné pohyby či velké rozsahy dolních končetin, jsou naprosto uchvácené. Dívají se na mě s otazníky v očích, proč oni tohle neumí, na tréninkách pak zkouší přemety a domnívají se, že pár efektních prvků je mnohem víc než umět naslouchat hudbě či naplnit pohyb citem a ladností.

Možná to souvisí i s mylnými očekáváními rodičů, kteří se mě ptali, proč ve třech letech neumí jejich potomci hvězdy, kotouly, provazy… proč je naopak učím taneční hry, písničky a říkanky. 

Kladu si tedy často otázku, co má být smyslem výchovy amatérských tanečníků? Mají mít dril, vyhrávat poháry a medaile, nebo umět vyprávět tancem příběh a prožít ho? A lze skloubit oboje? Předpokladem pedagoga nejspíš je ujasnit si vlastní cíle a umět je předat i svým žákům tak, aby byly všechny tábory spokojené. Když se však setkají na jedné přehlídce, ukáže se zajímavý kontrast.

 
Další sloupky si můžete přečíst ZDE
 

Témata článku

pedagogikapřehlídkytaneční soutěževolnočasová aktivita

Tanec

Honba za poháry...

vložil Baletoman

IP: 89.176.152.138
Reaguje na:
Má dcera se několikrát zúčastnila tanečních (baletních) soutěží, jejichž počet roste jako houby po dešti. Pokud mohu hodnotit, domnívám se , že nejde o soutěžení dětí, ale pedagogů a rodičů, kteří děti používají spíše jako naplnění svých potřeb. Když se jich zeptáte, dušují se, že to dělají hlavně "pro ty děti, že je to baví". Realita je ale jiná. Ty děti se pohybují v jakémsi monotónním soukolí, ze kterého není cesty ven. Na soutěž musí, přece jedou se skupinovou choreografií a nebudou "trhat partu". Co na tom, že s jednou choreografií objíždějí klidně i 8 soutěží ročně. Na každé se tak setkávají stále ty stejné děti, které stále tančí to samé... Je to skoro až k smíchu. Dcera to letos konečně pochopila a omezila svou účast na dvě soutěže ročně. Já jako rodič to vnímám tak, že taneční soutěže jsou především skvělý byznys pro pořadatele. Ať jste první nebo poslední, rozdíl žádný. Stačí, když zaplatíte startovné...
+5 0 ! Odpovědět

Souhlasím

vložil Bailaora

IP: 109.183.144.160
Reaguje na:
Jsem ráda, že máte tento názor. Přijde mi scestné tančit pro soutěž. Podle mě by cesta měla být - co nejlépe tančit (moje představa nejlépe se bude asi dost krýt s tou vaší) a pak to eventuálně jít předvést na soutěž. Ne podřizovat výběr hudby, choreografie a techniku vítězství v soutěžích. Vyhrát nemusíte pokaždé, ale dobrý pocit z dobrého tance pokaždé mít můžete...
+4 0 ! Odpovědět

Zobrazit další komentáře 2

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: