Divoká jízda na akademické půdě včetně HAMU
Před dvěma týdny se v médiích přetřásala výše odměn na UK, jež se odtajnila až na základě požadavku členů akademického senátu. Pátrali po výplatách nejen rektorky, ale celého kolegia v souvislosti s hospodařením této instituce. K velkému překvapení všech bylo zjištěno, nejenže si vedení školy udělilo prémie v celkové výši 11,5 milionu korun, ale že jeho měsíční plat se pohybuje okolo sto třiceti tisíc.
Lucie Dercsényi. Zdroj: archiv Lucie Dercsényi.
Uvážíme-li, že řada fakult má problémy s podfinancováním a tímto faktem se také ohání, když vysokoškolští pedagogové (od magistrů, přes doktory, docenty až po profesory) upozorňují na bídné finanční ohodnocení své práce, je odhalení těchto výjimečných odplat na jedné z akademických půd do nebe volající.
Je známo, že zvláště humanistické obory jsou na tom špatně a abych byla konkrétní, tristní ohodnocení je přiznáváno i pedagogickému sboru na taneční katedře HAMU. Ani po mé žádosti adresované děkanovi a rektorce v loňském roce se mi nedostalo uspokojivého vysvětlení. Odůvodnění, že částka 297,- Kč čistého za hodinu, je dána průměrným počtem posluchačů, jež je v případě školy prý jeden až dva žáci na pedagoga, není asi nejen pro mě omluvou a přijatelným argumentem. Marně jsem se ohrazovala, že kvalitu výuky neudávají kvanta, ale intelektuální a praktické dovednosti vyučujícího, po němž je kromě odbornosti, praxe vyžadována znalost několika jazyků, vědecký výzkum a publicistická činnost. O nic méně ostudné nejsou ani platy interních vyučujících, které dosahují v případě přiznaného maxima výplaty pokladní jednoho z nejmenovaných obchodních řetězců. Navíc výpočet fakultou uváděný je zavádějící, neb ve výuce taneční katedry je běžně posluchačů o něco více.
V odpovědi na můj dopis mi byla přislíbena náprava, ale zatím se nic neděje. A tak zpovzdálí a udiveně sleduji narůstající řady proděkanů a prorektorů, jež se starají o kvalitu, rozvoj a styk s absolventy, o vzdělávání, strategie, o rovné příležitosti, o vědu, výzkum, inovace, o implementaci novely zákona a rovněž o lidskou důstojnost a zacházení... V první řadě by měla být důstojná a automaticky transparentní výše platů. Nemělo by se po ní pátrat jako v nepřístupném podzemí, do něhož vám dovolí vstoupit až na základě toho či onoho šetření.
Předpokládám, že vedení vysokoškolských institucí jsou si vědoma, že pedagogičtí pracovníci jsou pro ně zásadní, váží si jich, neb z nich čerpají své renomé, na nich stojí a s nimi padají. A tak by bylo přinejmenším žádoucí, aby divoká jízda privilegovaných na akademické půdě skončila. A „nedopatřením“ a neočekávaně přiznané vysoké platy a prémie označené panem ministrem školství za standartní, by měly být ihned v rámci financování vysokých škol revidovány tak, aby sbor vyučujících nadále nezastával nedůstojnou pozici užitečných a využívaných pěšců.
