Uvážíme-li, že řada fakult má problémy s podfinancováním a tímto faktem se také ohání, když vysokoškolští pedagogové (od magistrů, přes doktory, docenty až po profesory) upozorňují na bídné finanční ohodnocení své práce, je odhalení těchto výjimečných odplat na jedné z akademických půd do nebe volající.
Je známo, že zvláště humanistické obory jsou na tom špatně a abych byla konkrétní, tristní ohodnocení je přiznáváno i pedagogickému sboru na taneční katedře HAMU. Ani po mé žádosti adresované děkanovi a rektorce v loňském roce se mi nedostalo uspokojivého vysvětlení. Odůvodnění, že částka 297,- Kč čistého za hodinu, je dána průměrným počtem posluchačů, jež je v případě školy prý jeden až dva žáci na pedagoga, není asi nejen pro mě omluvou a přijatelným argumentem. Marně jsem se ohrazovala, že kvalitu výuky neudávají kvanta, ale intelektuální a praktické dovednosti vyučujícího, po němž je kromě odbornosti, praxe vyžadována znalost několika jazyků, vědecký výzkum a publicistická činnost. O nic méně ostudné nejsou ani platy interních vyučujících, které dosahují v případě přiznaného maxima výplaty pokladní jednoho z nejmenovaných obchodních řetězců. Navíc výpočet fakultou uváděný je zavádějící, neb ve výuce taneční katedry je běžně posluchačů o něco více.