Když se objeví reportáž o baletu v hlavní zpravodajské relaci České televize, je to malý zázrak. Nedávno se v Událostech věnovali obnovené premiéře Labutího jezera v Brně. Hlavním sdělením reportáže bylo pořízení nové velkorysé výpravy za pět a půl milionu korun. Mimo jiné se vyrobilo 260 nových kostýmů, na nichž dva roky pracovalo třicet lidí. To jsou opravdu úctyhodné parametry hodné velké reprezentativní scény. Co ale vypovídají o běžné praxi v českých baletních souborech?
Brněnské Národní divadlo se netají přáním, aby se na jeho provozu stát podílel v mnohem větší míře. Objevily se dokonce úvahy, že by namísto města mohl být stát přímo zřizovatelem. Brněnské třísouborové divadlo se chce prostě přiblížit k postavení nesrovnatelně lépe dotovaného pražského Národního divadla. Věru není toho málo, co se mu v posledních letech podařilo a v čem pražskému jmenovci směle konkuruje – od kvalitního vzmachu především v operním repertoáru až po pořádání prestižních festivalů. Exkluzivními parametry výpravy Labutího jezera se může poměřovat nejen s pražskou, ale i s jinými významnými evropskými scénami. Jenže…
Realita ostatních českých baletních souborů je diametrálně odlišná. Dva roky pracovat na výpravě a zaplatit za ni pět a půl milionu? To musí kolegům v malých a středně velkých souborech znít jako sci-fi. V Ostravě přijdou scéna a kostýmy výpravného baletu, byť v mnohem skromnějším obsazení, asi tak na desetinu. V Ústí nad Labem je to, odhaduji, rozpočet minimálně na deset kompletních baletních premiér. A to už je na pováženou, zda v tak skromných podmínkách má kvalitní umění ještě šanci. Ústecké premiéry posledních let, kterým často „čouhá sláma z bot“, dávají bohužel pádné odpovědi. Pracuje se tu hlavně s místními zdroji, fundusem, tou nejjednodušší dekorací.
Zatímco někde se nakukuje do Evropy, jinde to nemá daleko k amatérskému umění, tedy kumštu dělanému snad jen z lásky. V ekonomickém zázemí se mezi největšími baletními soubory a těmi ostatními nebezpečně rozevírají nůžky.
Další sloupky si můžete přečíst ZDE.
Jana Bohutínská
Děkuji za moc pěkný text a rekapitulaci. Považuji za štěstí, že jsem mohla Děrevo a TNF v Praze zažít. Byla jsem…Odešla statečná Sibiřanka, Irina Andreeva