Projekt vznikl v rámci mezinárodního projektu Inovace a umění: cesta k inkluzi LGBTQ+ osob v koprodukci s Prague Pride a Tanec Praha/Ponec-divadlo pro tanec. Odstartovala ho tři mezinárodní setkání s dalšími zahraničními aktéry celého projektu, během kterých tvůrčí tým navázal na zjištění z minulého roku a propracovával otázky přitažlivosti, pocitu jinakosti a potřeby lásky, načež uskutečnil i dvě pracovní setkání Uzavřená společnost v LGBTQ+ komunitním centru, díky kterým vznikly hloubkové rozhovory se zástupci LGBTQ+ komunity dotýkající se i velmi intimních otázek. Zástupci LGBTQ+ komunity navštívili i taneční zkoušky, jejich přítomnost a interakce byla využita k dalšímu přemýšlení o vývoji díla.
Dílo nemá jednoho choreografa a vzniká na základě dramaturgických podnětů. Jedná se tedy o zkoumání nových možností přístupu k tvorbě, kdy se na vzniku díla podílí celý tvůrčí tým a roste role taneční dramaturgie. Znamená to, že struktura představení je nejdříve budována skrze téma, teprve poté skrze tanec. Aby došlo k umocnění sdělení, byla taneční a choreografická práce propojena s divadelními prvky – šlo především o zkoumání proměny identity, což si tanečníci vyzkoušeli na vlastní kůži. Podstatnou roli zde také sehrála práce s kostýmy a kreativní zapojení návrhářky a designérky Terezie Dvořákové z ateliéru TE-MA, která dlouhodobě spolupracuje s filmem a televizním průmyslem. Hudbu vytvořil písničkář a skladatel Ondřej Galuška.
„Byla to velmi zajímavá výzva. Jako čerstvý účastník mezinárodního projektu o taneční dramaturgii (MMDD, Tanec Praha) jsem měla možnost ověřit si v praxi dramaturgické principy, které jsou ,ušité na míru‘ tanci. Zajímavé bylo nacházet a překračovat tenkou hranici mezi tancem a divadlem, a zároveň díky konkrétním zadáním posilovat to, co je na tanci tak výjimečné“ vyjádřila se Tereza Krčálová.
„S Prague Pride spolupracuju už 10 let, zasazuji se o zařazování projektů současného tance do programu. Chtěl jsem, aby se nám podařilo vytvořit něco, co bude oslovovat nejen LGBTQ+ komunitu, ale co bude mít nějakou univerzální platnost. A to se nám, věřím, povedlo. Pro projekt s tímto tématem vnímám jako podstatné právě to, že náš tým je spíše heterosexuální. A působilo by směšně, kdybychom se z tohoto hlediska snažili jen ilustrovat problémy, se kterými se tato komunita potýká. Museli jsme se do těchto konkrétních témat nechat vtáhnout,“ komentuje projekt Honza Malík.
K vytvoření inscenace se vyjádřili i zástupci SPOLKu Ester Trčková a David Králík: „Se SPOLKem tvoříme formou společného dialogu, do kterého každý vnáší vlastní pohled na věc. Proces vytváření byl pro nás velkou výzvou, všichni interpreti jsou zároveň i choreografy a do procesu se silně obtisklo i dramaturgické vedení. Rozhovory s lidmi z LGBTQ+ komunity pro nás byly inspirující, dotkli jsme se témat, která s ní úzce souvisí, ale zároveň vychází z nás. Zajímá nás šířit povědomí o tématech, která rezonují společností. Považujeme za důležité se k nim vyjadřovat skrze společnou tvorbu.“
V plánu je také „indoor“ premiéra díla a to na Festivalu 4+4 dny v pohybu, 5. – 16. 10. 2022 v prostorách bývalého sportovního centra ERPET ve Strakonické ulici na Smíchově.
Zdroj: Pulsar
Jana Bohutínská
Děkuji za moc pěkný text a rekapitulaci. Považuji za štěstí, že jsem mohla Děrevo a TNF v Praze zažít. Byla jsem…Odešla statečná Sibiřanka, Irina Andreeva