Alena Skálová očima jejích tanečníků

4. 12. 2016 zprávy

11. září letošního roku by se dožila devadesáti let jedna z výrazných osobností, které utvářely podobu našeho tanečního umění ve druhé polovině 20. století, choreografka a pedagožka, paní Alena Skálová. Ve středu 7. prosince 2016 v 17:00 hod. proběhne ve velké studovně knihovny HAMU setkání s názvem Alena Skálová očima jejích tanečníků.

Narodila se jako Alena Špačková v Ostravě, do rodiny stavebního inženýra. V rodném městě vychodila základní školu a započala se studiem na gymnáziu, které bylo násilně přerušeno v průběhu druhé světové války. Maturitu proto složila až roku 1945 v Uherském Brodě. Vedle klasického vzdělání měla řadu koníčků, které jí postupně směrovaly k jejímu budoucímu povolání. Byla sportovně založená, hrála ale také na housle a na klavír, navštěvovala kurzy rytmiky. Její vášeň pro tanec se naplno projevila až v Praze, kam se v roce 1945 přestěhovala, a kde začala studovat pedagogiku a choreografii novodobého tance u další neobyčejně důležité osobnosti naší taneční historie – paní Jarmily Kröschlové.
Z počátku to vypadalo, že svůj život zasvětí povolání učitele. Mezi roky 1947 – 1950 složila řadu státních zkoušek a absolvovala mnoho kurzů, které ji opravňovaly vyučovat gymnastiku, pohybovou rytmiku, rytmiku novodobého tance, rehabilitační a léčebný tělocvik. Pedagogicky působit začala na hudební škole v Čáslavi, zároveň byla cvičitelkou léčebného tělocviku ve Státním ústavu léčebného tělocviku a v roce 1950 se na rok stala asistentkou pohybové výchovy herců na DAMU. V letech 1951 – 1956 pak působila jako odborná referentka pro choreografii Ústředního domu lidové tvořivosti, kde později vedla taneční oddělení. Po roce 1956 byla lektorkou pohybové výchovy Ústředního kulturního domu dopravy a spojů.
K pedagogice se vrátila v 70. letech minulého století. V letech 1972 – 1975 převzala ročníky Věry Urbánkové na tanečním odd. Pražské konzervatoře a od roku 1975 až téměř do své smrti působila na LŠU (později ZUŠ) v Praze 8, Linderově ulici. Jakkoliv byla její pedagogická práce významná, stejně jako její působení na poli amatérského tance včetně její rozsáhlé činnosti publikační, nejhlubší stopu zanechala Alena Skálová na poli choreografickém.
Její cesta k tanci vedla přes Soubor Josefa Vycpálka, jehož členkou byla od roku 1948. V letech 1959 – 1961 vedla jeho taneční složku, ale už od roku 1951 byla choreografkou souboru. Důležitým letopočtem se v jejím životě stal rok 1967. Tehdy s Jaroslavem Krčkem a dalšími kolegy založila vlastní soubor Skupina českého folklóru, který dnes známe pod jménem Chorea Bohemica. Soubor, s nímž byla a vždycky bude její tvorba neodmyslitelně spjata.
Alena Skálová vytvořila jedinečný a zcela nezaměnitelný choreografický styl založený na poetice lidového divadla. Jako tvůrce byla pokračovatelkou ve světě výjimečného spojení avantgardního divadla, české taneční moderny a českého lidového umění.

Zemřela v Praze, 3. února 2003.

Zdroj: KDCL – knihovna HAMU