Argentinské filmy na festivalu La Película zobrazí barvitý a vášnivý život v rytmu tanga
zprávy
Mezi vybranými tituly je i oceněný Bar el Chino, natočený ve stylu netradičního dokumentu o proslulém baru - místě setkávání hudebníků a tanečníků. Příznivci tohoto žánru se mohou těšit na Tango, zvláštní obrat, poutavý exkurs do historie a vzniku tanga. V dalším snímku Moje tango je historie tanga zaznamenána režisérkou českého původu, Janou Bokovou. Čtyřlístek doplní Poslední harmonika - sonda do současnosti Buenos Aires, hraný snímek na pomezí dokumentu.
V rámci této sekce se představí host festivalu, filmový kritik Pablo De Vita, který získal ocenění „nejlepší kulturní žurnalista“, udělované v Buenos Aires. Pablo De Vita uvede v kině Světozor kvarteto filmů, které českým divákům přiblíží argentinskou filmovou produkci poutavou formou - prostřednictvím hudby a tance. „Jsme rádi, že význačný host, jako je Pablo De Vita, přijal naše pozvání na festival. Z pozice filmového kritika a také tvůrce programu Filmového klubu Museo Casa Carlos Gardel nejlépe přiblíží divákům historii a vývoj u nás stále málo známé argentinské kinematografie. Samozřejmě také rád zodpoví dotazy z publika, ať už ohledně argentinské filmové produkce či konkrétních filmů, promítaných v rámci této sekce,“ říká dramaturg festivalu David Čeněk.
Argentinské tango je hudební a taneční styl, který vznikl koncem 19. století v přístavním městě Buenos Aires prolnutím lidové hudby z řady evropských zemí s hudbou místních kreolů, černochů a indiánů. Vyznačuje se především vášní se stopami nostalgie a melancholie, tak jako život sám. V dobách, kdy se tangu přikládal velký význam, bylo i pro argentinskou kinematografii zárukou úspěchu a začal vznikat osobitý žánr tangových filmů. Tyto snímky skrze příběh představovaly tuto vynikající hudbu a byly distribuovány po celé Americe. Čtyři z těchto specifických žánrových snímků divákům zprostředkuje dramaturgická sekce Tango Argentino, která je připravována ve spolupráci s nejvýznamnějším muzeem tanga - Museo Casa Carlos Gardel.
Snímek Bar el Chino režiséra Daniela Buraka z roku 2003, pojednávající o natáčení dokumentu o tomto legendárním místě, využívá svébytným způsobem otevřený styl dokumentárního filmu. Film je sám jako vášnivý tanec, který diváka nenechá na chvíli vydechnout. Bar el Chino získal rok po svém uvedení cenu Asociace argentinských filmových kritiků za režijní debut.
Film s všeříkajícím názvem Moje Tango / Tango Mio z roku 1985 označuje sama režisérka, původem Češka Jana Boková, jako dokumentární fikci. Snímkem zprostředkovává divákům historii tohoto tance v Buenos Aires. V tomto filmu plném hudby a tance se mimo jiné objeví v historických záběrech také asi nejznámější postava ze světa tanga, Carlos Saura.
Snímek na pomezí dokumentu a fikce Poslední harmonika / El último bandoneón je netradiční sondou do současného života Buenos Aires a světa tanga, skrze mladou hudebnici (harmonikářku) hrající v dopravních prostředcích a usilující o kariéru v tradičním orchestru. Film je složen i z dalších drobných příběhů obyvatel zmíněného velkoměsta.
Posledním filmem, který uvede diváka do tohoto exotického světa, je Tango, zvláštní obrat / Tango, un giro extraňo. Autorka Mercedes García Guevara přibližuje svět tanga skrze moderní umělce v tomto oboru - hudebníky i tanečníky, a obrací se také do historie, kdy tango vznikalo, a porovnává minulost s jeho současnou podobou.
Čtveřici snímků o tangu doplní další výjimečné uvedení související s tancem, evropská premiéra záznamu představení Flamenco Hoy de Carlos Saura, které je vstupenkou do světa současného flamenca s dvaceti nejtalentovanějšími španělskými umělci nové generace. Představení realizované v roce 2011 bylo pro obrovský úspěch natočeno a zprostředkováno tak divákům nejprve v Americe, nyní je tato možnost poprvé i v Evropě. Zdroj: La Película
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 38 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 40 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 41 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 42 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 56 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 58 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?