Balet Národního divadla moravskoslezského v sezoně 2017/2018
zprávy
První baletní premiéra nazvaná All That Jazz, Rock, Blues v choreografii Itzika Galiliho nevypráví žádný příběh a soustředí se jen na vlastní podstatu tance. Kompozice večera dává vyniknout vzájemně odlišným přístupům k tanečnímu umění. „Jednotlivé části inscenace nás zavedou do různých dob a míst. Choreografie Itzika Galiliho Balcão de amour připomene nástup kubánského mamba, zazní také charakteristický hlas Toma Waitse, jehož šansony a blues mají někdy až industriální zvuk, nevynecháme ani rock a dostaneme se i k dalším žánrům a hudebním prostředím,“ doplňuje šéfka baletu Lenka Dřímalová. Další připravovanou baletní premiérou bude Don Quijote v choreografii Michala Štípy. „Prosluněné Španělsko, hudba Ludwiga Minkuse a především strhující tance dají vyniknout klasické virtuózní technice,“ dodávají zástupci Baletu NDM. Na programu nebude chybět ani tradiční Balet gala.
Vizuál 99. sezony NDM už po čtvrté navrhnul výtvarník Jiří Šigut. Letos je jeho vizuál spojen i s velkou soutěží pro diváky. „Letošní rok připomíná 110. výroční od otevření naší druhé divadelní budovy – Městského divadla, které již 27 let nese název Divadlo Antonína Dvořáka. Tentokrát je symbolem krásné červené jablko, do kterého máte chuť se s radostí zakousnout a které provází slogan Svěží už od roku 1907!,“ popisuje vizuál sezony ředitel Jiří Nekvasil.
„A proč je symbolem právě jablko? Co vedlo Jiřího Šiguta k tomuto obrazu, k této (pro mnohé) hádance? Zkuste zapátrat. Vyhrát můžete premiérové předplatné za symbolickou cenu. Své odpovědi zasílejte do 31. května 2017 na soutez@ndm.cz. Slosování proběhne v měsíci červnu před jedním z představení v Divadle Antonína Dvořáka, výherce bude informován e-mailem,“ vysvětlují zástupci NDM.
Větší část 99. sezóny Národního divadla moravskoslezského připomene svými projekty také výročí 750 let existence Ostravy. Na programu zůstávají rovněž již tradiční akce – Galavečer k zahájení sezony, Noc divadel, Noc s Andersenem, debaty a besedy a také festivaly Ostrava v Praze, OST-RA-VAR, 4. bienále festivalu NODO (Dny nové opery Ostrava) a řada dalších projektů.
Prodej nového předplatného bude zahájen 20. dubna 2017.
Zdroj: NDM
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze -
Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero
recenze -
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 2 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 2 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 2 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Petr K.
Mně tahle debata přišla jako naprosto prototypická vzhledem k situaci na české současné scéně. Vzhledem k ohlasu, který…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Roman Zotov-Mikshin
Proč z kritiky nikdy nelze vypárat priority a preference kritika? Souhlasím, že by neměli v kritice prosakovat, ale…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr