Premiéra baletu Marná opatrnost se uskuteční 19. dubna 2018 v historické budově Národního divadla. V mistrovském díle sira Fredericka Ashtona, jehož původní název je La Fille mal gardée, vystoupili nejlepší tanečníci světa. Balet Marná opatrnost doposud uvedlo více než 35 divadel včetně pařížské Opery, Velkého divadla v Moskvě, Amerického baletu, Bostonského baletu a Kanadského národního baletu.

Marná opatrnost je vskutku jedinečný titul, patří k nejstarším baletům, které se dochovaly až do současnosti. Děj se odehrává ve venkovském prostředí, inspirovaném Ashtonovou láskou k anglickému kraji Suffolk. Výprava připomínající kreslený film, zahrnující pestrobarevné máje a tančící slepice, navozuje úžasnou jarní prosluněnou atmosféru. Marná opatrnost představuje jednu z nejvirtuóznějších Ashtonových choreografií, náročnou pro tanečníky v sérii energetických pas de deux a sólových výkonů, které vyjadřují mladistvou vášeň dívky Lisy a jejího milého Colase.
Prvně se tento titul objevil na scéně Grand Théâtre v Bordeaux dva týdny před vypuknutím Velké francouzské revoluce 1. července 1789 pod názvem Il n‘est qu’un pas du mal au bien (Je jen malý krůček od zla k dobru). Jeho autorem byl Jean Dauberval (1742–1806), žák slavného reformátora umění tance Jeana-Georgese Noverra, hlavní roli tančila Mlle Theodore, choreografova manželka.
Dauberval inscenoval dějový balet – ballet d’action – podle vzoru svého učitele. Heroická témata své doby rozšířil o žánr baletní komedie. Na scéně vystupují prostí lidé, již ne šlechtici, králové a bozi jako dosud, ale ještě ne nadpozemské bytosti jako v baletním romantismu první poloviny 19. století.
Zápletka se odehrává na vesnici, kde vdova Mama Simona brání lásce své sličné dcery Lisy k chytrému, ale ne příliš majetnému chasníkovi, protože ji chce provdat za bohatého, ale přihlouplého syna velkostatkáře. Baletní příběh je obdobou naší Prodané nevěsty s humornými i lyrickými scénami. Podle staré tradice je role Matky Simony komická a tančí ji vždycky muž.
Daubervalova choreografie se stala velmi populární, již v roce 1791 byl balet uveden v Londýně a poté se rozšířil po celé Evropě, někdy pod názvem Le Ballet de la paille (Balet o slámě) nebo La Fille mal gardée. V Rusku zdomácněl jako Marná opatrnost v choreografii Maria Petipy a Lva Ivanova (1885).
Choreograf Královského baletu, Frederick Ashton, vdechl tomuto baletu nový scénický život. Od své premiéry v roce 1960 se Ashtonova verze La Fille mal gardée s hudbou Johna Lanchberyho stala ve světě nejoblíbenějším baletem anglického stylu. Nyní tato verze vstupuje i na scénu Národního divadla v Praze.

Zdroj: Institut umění - Divadelní ústav a ČTK