
Marná opatrnost je vskutku jedinečný titul, patří k nejstarším baletům, které se dochovaly až do současnosti. Děj se odehrává ve venkovském prostředí, inspirovaném Ashtonovou láskou k anglickému kraji Suffolk. Výprava připomínající kreslený film, zahrnující pestrobarevné máje a tančící slepice, navozuje úžasnou jarní prosluněnou atmosféru. Marná opatrnost představuje jednu z nejvirtuóznějších Ashtonových choreografií, náročnou pro tanečníky v sérii energetických pas de deux a sólových výkonů, které vyjadřují mladistvou vášeň dívky Lisy a jejího milého Colase.
Prvně se tento titul objevil na scéně Grand Théâtre v Bordeaux dva týdny před vypuknutím Velké francouzské revoluce 1. července 1789 pod názvem Il n‘est qu’un pas du mal au bien (Je jen malý krůček od zla k dobru). Jeho autorem byl Jean Dauberval (1742–1806), žák slavného reformátora umění tance Jeana-Georgese Noverra, hlavní roli tančila Mlle Theodore, choreografova manželka.
Dauberval inscenoval dějový balet – ballet d’action – podle vzoru svého učitele. Heroická témata své doby rozšířil o žánr baletní komedie. Na scéně vystupují prostí lidé, již ne šlechtici, králové a bozi jako dosud, ale ještě ne nadpozemské bytosti jako v baletním romantismu první poloviny 19. století.
Zápletka se odehrává na vesnici, kde vdova Mama Simona brání lásce své sličné dcery Lisy k chytrému, ale ne příliš majetnému chasníkovi, protože ji chce provdat za bohatého, ale přihlouplého syna velkostatkáře. Baletní příběh je obdobou naší Prodané nevěsty s humornými i lyrickými scénami. Podle staré tradice je role Matky Simony komická a tančí ji vždycky muž.
Daubervalova choreografie se stala velmi populární, již v roce 1791 byl balet uveden v Londýně a poté se rozšířil po celé Evropě, někdy pod názvem Le Ballet de la paille (Balet o slámě) nebo La Fille mal gardée. V Rusku zdomácněl jako Marná opatrnost v choreografii Maria Petipy a Lva Ivanova (1885).
Choreograf Královského baletu, Frederick Ashton, vdechl tomuto baletu nový scénický život. Od své premiéry v roce 1960 se Ashtonova verze La Fille mal gardée s hudbou Johna Lanchberyho stala ve světě nejoblíbenějším baletem anglického stylu. Nyní tato verze vstupuje i na scénu Národního divadla v Praze.
Zdroj: Institut umění - Divadelní ústav a ČTK
Anonym
A Vy jste měl to štěstí obě premiéry také shlédnout?La Sylphide rozpačitá i roztomilá