Cena Thálie pro Zuzanu Pokornou a Richarda Kročila

Dnes večer se v Národním divadle udílelo prestižní divadelní ocenění – Ceny Thálie 2010. V kategorii Balet, pantomima a jiný tanečně-dramatický žánr zvítězili: Zuzana Pokorná (Divadlo J. K. Tyla v Plzni) a Richard Kročil (Národní divadlo). Ocenění za celoživotní mistrovství v oboru získala tanečnice a pedagožka Věra Ždichyncová. Zuzana Pokorná
Role: Esmeralda
Představení: Zvoník od Matky Boží
Hudba: Maurice Alexis Jarre
Libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík
Premiéra: 20. listopadu 2010
Divadlo J. K. Tyla Plzeň
Vyjádření poroty: „Zuzana Pokorná v roli Esmeraldy zaujme výrazovou sdělností a pohybovou noblesou. Pokorná naplňuje svůj fyzicky křehký zjev vášnivým temperamentem, bolestí a zklamáním, které postava Esmeraldy prožívá. Pokorná souzní s Vaculíkou choreografií, v níž uplatňuje technickou jistotu, plasticitu a dramatickou sytost.“ Zuzana Pokorná vystudovala pražskou taneční konzervatoř. Za studií se účastnila mezinárodních soutěží: v roce 1989 v Moskvě a Varně, v roce 1990 v Lausanne (diplom), v témže roce získala třetí místo na celostátní přehlídce v Praze. V roce 1990 nastoupila do Národního divadla, ve letech 1992/1993 působila jako sólistka Českého baletního divadla, od roku pak 1993 jako sólistka Národního divadla. Spolupracovala také s Pražským festivalovým baletem (taneční skupinou, která krátce po revoluci s autorským programem vystupovala v zahraničí). V roce 2003 odešla do plzeňského Divadla J.K.Tyla, kde její manžel, tanečník a choreograf Jiří Pokorný, nastoupil na pozici uměleckého šéfa souboru. Od roku 2005 se věnuje také pedagogické činnosti. Za svou bohatou taneční kariéru získala již řadu ocenění: v roce 1994 první Thálii za roli Antoníny v baletu Čajkovskij, v roce 2000 cenu Philips Morfia Ballet Flower Award pro nejlepšího baletního umělce roku, v roce 2001 a 2003 byla opakovaně nominovaná na Thálii, v roce 2003 jí byla udělena Čestná plaketa Národního divadla za mimořádný umělecký přínos. V Národním divadle ztvárnila řadu rolí: Giselle - (Giselle), Šípková Růženka - (Princezna Aurora, Princezna Florina, Dobrá víla), Raymonda - (Raymonda), Carmen - (Carmen), Romeo a Julie - (Julie) Coppélia - (Coppélia), Dáma s kaméliemi - (Flóra), Čajkovskij - (Antonína), Isadora Duncan - (Isadora Duncan, Smrt), Malý pan Friedemann - (Gerda von Rinnlingen), Psycho - (Marion), Mauglí - (Mésua), Někdo to rád… - (Sugar), Sinfonietta, Návrat do neznámé země, Dítě a kouzla, Stamping Ground - (vše chor. Jiří Kylián), Divertimento, Who Carres? - (chor. Georgie Balanchine), The River - (ahor. Alvin Ailey), Sphinx - (chor. Glenn Tetley), Lucrezia Borgia - (Zlo) ad. V Divadle J. K. Tyla tančila v inscenacích Někdo to rád… (Sugar), Edith – vrabčák z předměstí (Panenka, Nicole Contet), Malý pan Friedemann/Psycho (Gerda, Marion). Richard Kročil
Role: Othello
Představení: Othello
Hudba: L. Janáček
Režie a choreografie: Youri Vamos
Premiéra: 1. dubna 2010
Národní divadlo Praha Vyjádření poroty: „Richard Kročil v roli Othella potvrzuje své technické a výrazové schopnosti v klasickém i soudobém repertoáru. Kročil zaujme nejen rozsahem svých dispozic, ale také hereckým projevem, jenž role Othella vyžaduje. Je přesný a uhrančivý v provedení pohybového a dramaticky laděného detailu, který Vamosova choreografie vyžaduje.“ Richard Kročil, sólista baletu ND se narodil Karviné. Baletní vzdělání získal na Janáčkově konzervatoři v Ostravě (1992–1997). Ve věku 17 let přijal nabídku choreografa a uměleckého šéfa baletu Národního divadla moravsko-slezského v Ostravě, Igora Vejsady, k nastudování hlavní role Alberta v baletu Giselle, za kterou získal cenu Mladý talent roku a o rok později i Cenu umění. Na základě této zkušenosti dostal po absolutoriu nabídku působit jako sólista baletu tamtéž (1997–2001). Ve věku 18 let ztvárnil hlavní roli v choreografii Philippe Tallarda Tanečník na provaze, za kterou si vysloužil nominaci na prestižní Cenu Thálie. Díky výkonu v této inscenaci ho umělecký ředitel Národního divadla v Mannheimu, Philippe Tallard, přizval ke spolupráci. V roce 1999 tančil hlavní mužskou roli v Mozartově Requiem (choreografie: Eddy Toussaint) v rámci Festival des Arts de Saint-Sauver v Montrealu. V letech 2000–2003 působil ve Washingtonském baletu na postu prvního sólisty, pod vedením uměleckého šéfa Septima Webra. Po návratu do České republiky v roce 2004 nastoupil jako první sólista do baletu Národního divadla v Brně, kde setrval do roku 2007. Od roku 2008 působí jako sólista v Národním divadle v Praze. Repertoár Richarda Kročila je široký a zahrnuje především hlavní role v klasických baletech, jako je Don Quijote (Basil, Espada), Labutí jezero (Princ Siegfried, von Rothbart - nominace na Cenu KB), Giselle (Albert), Louskáček (Princ Louskáček), La Fille mal gardée (Colas), Les Sylphides, Korzár (Konrád), Popelka (Princ), Duch růže, Romeo a Julie (Romeo), Bajadéra (Solor), Spartakus (Crassus), Raymonda (Abdérachman) nebo La Sylphide (James, nominace na Cenu Thálie). Z moderního repertoáru zatím vzbudily největší pozornost jeho výkony v choreografiích Short Stories (chor.: Derek Williams), Tanečník na provaze (chor.: P. Tallard), Requiem (chor.: E. Toussaint), The Time of Dance (chor.: Libor Vaculík, Igor Vejsada, Eric Trottier), Dvořákstory (chor.: Christopher Fleming), The Doors (chor.: Igor Vejsada), Brief Fling (chor.: Twyla Tharp), Sweet Honey in the Rock (chor.: Septime Webre), Blue until June (chor.: Trey McIntyre), Carmen (chor.: S. Webre), Neznámé teritorium (chor.: Choo-san Goh, Čína), Reassuring effects of form and poetry (chor.: Trey McIntyre), D.M.J. 1953–1977 (chor.: Petr Zuska, nominace na Cenu Thálie), A Littlle Touch Of The Last Extreme (chor.: P. Zuska), Last Touch (chor.: Jiří Kylián), Sylvie (chor.: Bronislav Roznos, nominace na Cenu Thálie), Svěcení jara (chor.: L. Vaculík), Bolero (chor.: Zdenek Prokeš) nebo slavná Carmen (Escamillio, chor.: Mats Ek, nominace na Cenu KB). V rámci neoklasického repertoáru tančil také v choreografiích George Balanchina Rubíny a Serenáda. Vystoupil v rámci mezinárodních galapředstavení v USA (pro Barbaru Bush, Chelsea Clinton a Michaila Barišnikova), na Setkání prezidentů EU v Brně a na slavnostním večeru u příležitosti státní návštěvy kambodžského krále Norodoma Sihamoniho. V červnu 2009 se na pozvání Dánského královského baletu účastnil baletního turné v jihofrancouzských městech Biarritz, Bergerac, Hyeres a Aigues Mortes, kde tančil Jamese v baletu La Sylphide. V užší nominaci se ocitla sólistka baletu ND Adéla Pollertová za roli Anny v inscenaci divadla F. X. Šaldy v Liberci Periferie (chor. Alena Pešková) a současná tanečnice Lenka Vágnerová ze souboru DOT504 za výkon v choreografii Mah Hunt, kterou vytvořila s Pavlem Maškem, z mužů pak sólista baletu ND Viktor Konvalinka, který zaujal ve vlastní současné choreografii souboru Dekka Dancers Ultimo a Richard Ševčík, sólista baletu Divadla J. K. Tyla, za roli Quasimoda v baletu Zvoník od Matky Boží. Zdroj: ND, DJKT

Témata článku

Tanec