Choreografické duo Jan Stránský a Jakob Sambeth uvedou v KD Mlejn Last Drop
Spolek Stransky Art Company poprvé uvádí na českou scénu nonverbálně-pohybovou inscenaci Last Drop mezinárodního choreografického dua Jana Stránského (CZ) a Jakoba Sambetha (DE). Jejich spolupráce započala během studií na švýcarské Accademia Teatro Dimitri, kde společně vytvořili krátké skeče, jež neměly za cíl víc než hru, hrát si s různorodými performativními přístupy a formami jako je fyzické divadlo, nový cirkus, pantomima a současný tanec. Tyto hry daly základ rukopisu, jež vykrystalizoval v novou autorskou inscenaci Last Drop. Její premiéra proběhne 19. listopadu 2021 a repríza 25. listopadu v divadle KD Mlejn ve Stodůlkách.
Last Drop. Foto Václav Kasalický.
V roce 2020 vznikl česko-německý projekt – choreografické i performativní duo Jana Stránského (CZ) a Jakoba Sambetha (DE). Kvůli světové pandemii se zkoušky odkládaly, poté přesouvaly, a nakonec práce pokračovala na dálku skrz online videohovory. Z důvodu dlouhodobého odloučení spoluautorů došlo k zásadní změně hereckého partnera Jacoba Sambeth, jehož role se ujal Jan Čtvrtník.
Dva muži na scéně, možná kamarádi, nebo soupeři či členové stejného týmu? Uzamčeni v čase do rozlehlého a přesto omezujícího prostoru. Jan Stránský a Jan Čtvrtník v satiricky palčivých a komicko‑absurdních situacích procházejí společně pět epizod uzamčeni do jakéhosi hřiště. Na něco čekají asi soupeří ve světě, který s radostí ničí(me).
Představení přináší divákům jakousi předzvěst nejisté budoucnosti a snad i uvědomění naší nejisté přítomnosti. Střídmost akce, silná obraznost, nekonečně se natahující ticho mezi kapkami, mnohovrstevnatost palčivých témat a vzájemná kontradikce viděného a skrytého zve pozorovatele do prostoru, kde se čas ztratil. Vtáhne diváka do atmosféry beckettovského charakteru. Jazyk současného pohybového divadla je dostatečně metaforický a zároveň srozumitelný pro uchopení palčivého tématu environmentální krize, jež dnes často vyvolává paniku či apatii. Průběžnou linkou inscenace je pomalé tempo čekání. Čekání na konec, na začátek, na kapku porozumění.
„Nepracovali jsme se scénářem nebo konkrétním textem, stejně jako při tvorbě představení Kočovného divadla Žebřiňák jsme k tématu absence základního životního prvku přistupovali čistě divadelně, improvizací a dalšími metodami pohybového výzkumu. Pracovali jsme s video a audio záznamy, k čemuž nás navedla už samotná nutnost v období hlubší korona krize. Naším cílem bylo podnítit změnu v přístupu k tomuto tématu: zavírání očí před problémem nic neřeší, ale stejně tak nepomáhá uzavřít se ve splínu a soudit druhé. Důležitý je stálý dialog a cesta ke smíření,” říká autor Jan Stránský, který dokončuje magisterské studium choreografie a režie na univerzitách Codarts/Fontys v Rotterdamu.
Autorkou scénického řešení a kostýmů je scénografka Marianna Stránská, light design vytvořil Šimon Kočí. O původní autorské zvukové kompozice a hudbu se postarali Markéta Lábusová s Janem Čtvrtníkem. Na konečné podobě inscenace se podílela jako dramaturg Markéta Lábusová společně s choreografkou Cécile da Costa.
Po premiéře proběhne krátká řízená diskuze s odborníky (Mgr. Tomáš Weiss, Mgr. Vít Hrdoušek, RNDr. Martin Bursík) o hodnotě či absenci vody jako společenském fenoménu, klimatických, sociálních a kulturních změnách a jejich možném dopadu na společnost a krajinu.
Trailer zde.
Zdroj: Tisková zpráva
