Devadesáti let by se dnes dožila brněnská sólistka Kateřina Gratzerová
Tanečnice a pedagožka Kateřina Gratzerová (provdaná Dubovcová) se narodila 15. února 1928 v Bratislavě. Ve svém rodném městě byla žačkou E. Fuchsové-Lehotské. V tamním divadle strávila rok v angažmá, a odstartovala tak svou taneční kariéru. Největší část svého života ale zasvětila Brnu, kam přišla na pozvání Ivo Váni-Psoty a kde působila mezi lety 1948 až 1976. Úspěšně ztvárnila postavy klasického repertoáru, osobitě tančila i role v baletech, v nichž mohla uplatnit svůj smysl pro dramatický výraz. Z rolí jmenujme například Poloveckou dívku v Poloveckých tancích (1947, 1952), Zobeidu v Šeherezádě (1952), Zlou sestru v Popelce (1953), Zaremu v Bachčisarajské fontáně (1953), Odilii (1955) a Odettu v Labutím jezeře (1966), titulní roli v Signorině Gioventù a Nikotině (1959), Dívku v Podivuhodném mandarínovi (1960), Ninette v Baladě o námořníkovi (1962), Svědomí v Hirošimě (1963), Balerínu v Petruškovi (1965), Smrt v Leningradské symfonii (1966) či Aegina ve Spartakovi (1975).Gratzerová působila také pedagogicky, vyučovala v Baletní škole I. V. Psoty při ND Brno (1967–1992), byla pedagožkou a choreografkou družstva moderních gymnastek v Brně (1990–1992).
V roce 1965 získala cenu Českého literárního fondu za roli Baleríny v Petruškovi a o deset let později za roli Aeginy ve Spartakovi. V roce 1993 jí byla udělena cena Intergramu Senior Prix. Kateřina Gratzerová zemřela 17. června 2013.
Zdroj: Holeňová, Jana. Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0.
Marcela Martiníková-Krobová
Pane Bartoši,dvacet let jsem žila umělecký život s Jaroslavem Slavickým. Od rána do večera na baletním sále, večer…
Zlatá Praha – Smutný obraz českého tance