Společný smysl
Divadelní skupina Kolonie vytvořila v prostorách Domu uměleckého průmyslu na Národní třídě, provozovaných Divadlem X10, taneční inscenaci a zvukovou performance Společný smysl, která je primárně komponována pro nevidomé a zrakově handicapované publikum. Je ale určena i dětem a dospělým – tedy všem, kteří touží vidět tanec jinak. Premiéra bude uvedena 27. ledna 2019 a hned na to budou následovat další dvě reprízy – 28. a 29. ledna.
„Tanec je obvykle spojován s estetikou pohybu a s fyzickým výkonem tanečníka. Je tedy obecně řazen do skupiny vizuálních vjemů. Můžeme ale tanec chápat i jinak, jako zdroj energie, jako ozvučené, pohybující se tělo nebo například jako zážitek. V inscenaci jsou dvě tanečnice vystaveny specifickému úkolu – vytváří choreografii, která záměrně slučuje organické zvuky těla (např. dech, hlas), zvuky tvořené pohybem (např. kroky, skoky, tleskání atd.) a zvuky spojené s prostorem (přemístění, pády, skluzy po zemi atd.),“ vysvětlují autoři. Choreografie tak tvoří téměř zvukovou partituru, která nabízí širokou imaginaci. Součástí celého konceptu je také herec, jehož příběh se s tancem v určitých momentech setkává nebo doplňuje a tvoří tak o něco konkrétnější imaginativní rovinu.
V inscenaci není klasickým způsobem rozdělené jeviště a hlediště. Hlediště tvoří čtvercovou arénu, v níž se tanečnice pohybují. V některých pasážích se ale dostávají i za diváky a otevírají tak více prostor. Performance není doprovázena hudbou, jak tomu obvykle bývá, ale hudbu svým způsobem vytváří.
A proč právě taková inscenace? „Pokud budeme vnímat tanec pouze esteticky, bude vždy přístupný jen vidícímu člověku. Důležitým a také hlavním aspektem našeho konceptu je zpřístupnit taneční představení všem skupinám, bez bariér, vytvořit takovou inscenaci, která nebude určena jen výlučně někomu,“ říká Jindřiška Křivánková, autorka projektu. A pokračuje: „Zajímalo nás, jestli je možné tanec zbavit primární estetické roviny, udělat ho víceúčelovým, ale jen do té míry, aby to byl stále tanec. Pro nás, jako tvůrce, je to zajímavý způsob, jak se dostat k jinému tanečnímu jazyku. Ale nejen tanečnímu, protože v performanci je obsažený i vyprávěný příběh, hudební – zvuková složka a světelný design. Je to způsob, jak přemýšlet o divadle trochu jinak.“
Inscenace Společný smysl není určena pouze pro nevidomé publikum, ale je připravena s ohledem na něj. Ostatním divákům budou u vstupu nabídnuty masky/klapky na oči a pokud budou chtít, mohou si je před začátkem představení nasadit nebo si je v průběhu libovolně sundávat a nasazovat. Inscenace nabízí možnost sledovat představení i jinými smysly, užít si, pro někoho možná netradiční zážitek z tanečního představení.
Zdroj: Tisková zpráva
