Do kina na Romea a Julii z Londýna

8. 1. 2015 zprávy

Pokračující cyklus Balet v kině představí od ledna českým divákům záznam představení Romeo a Julie z Královské opery v Londýně v choreografii jednoho z velikánů 20. století Kennetha MacMillana. Po necelých třech letech se tato vrcholná baletní romantika z pera Sergeje Prokofjeva vrací do českých kinosálů, přičemž záznam má od ledna až do května postupně na programu celkem 14 kin po celé ČR a podle organizátorů patrně ještě další přibudou. V Praze uvede tento baletní záznam holešovické Bio Oko již tuto neděli 11. ledna od 15:00. Na scéně v ústřední milenecké dvojici této adaptace světově nejproslulejší shakespearovské tragédie účinkují Lauren Cuthberston v roli Julie a Federico Bonelli v roli Romea.
Předčasně zesnulý britský choreograf skotského původu Kenneth MacMillan patřil mezi vůdčí umělecké osobnosti své generace. Úspěchu dosáhl především svými celovečerními balety, kdy se velice precizně zaměřoval na psychologické vykreslení postav a převedení jejich vnitřních myšlenkových a emotivních pochodů do scénické roviny. MacMillanova inscenace Romea a Julie měla premiéru v Covent Garden roku 1965, s Rudolfem Nurejevem a Margot Fonteyn v titulních rolích. Představení mělo obrovský úspěch, opona se zvedla v závěru třiačtyřicetkrát a aplaus trval čtyřicet minut. Od té doby MacMillanova jevištní realizace pevně zakotvila v repertoáru londýnského souboru, přičemž doposud dosáhla více než 400 repríz a je uváděna i na četných světových turné. Nedávno byla upravena i pro scénu O2 Arena London a při zachování MacMillanovy představy tak úspěšně vkročila do 21. století.
MacMillanova inscenace Romeo a Julie obsahuje tři vášnivá pas de deux, první setkání milenců na velkolepém plese v elegantním paláci, slavnou balkonovou scénu a závěrečnou tragédii v kryptě Kapuletů, kde zamilovaná dvojice násilně ukončuje svůj život. Klíčovými baletními scénami, díky nimž MacMillan kontrastně přechází z vykreslení psychologie davu a povšechného pulsujícího života k individuální drobnokresbě hlavních protagonistů, jsou tržiště a Juliina komnata. Tato dvě místa se v baletu opakovaně a střídavě objevují a v nich se odehrávají hlavní pasáže příběhu: zuřivý souboj dvou rodů vzniklý z pouličního sváru, Juliin stesk i touha, Romeovo zoufalství. MacMillan vědomě kombinuje davové a komorní scény tak, aby zdůraznil, že společnost je vždy němým svědkem a zároveň i lhostejným viníkem všech individuálních obětí, jejichž vzájemná láskyplná touha nemůže být naplněna. Právě rušné a živé tržiště, kde dochází k soubojům, svatebnímu průvodu i dalším dějovým zvratům z nenaplněné touhy, je zde symbolickým divadlem světa, kde všichni zůstáváme v bezejmenné roli diváků až do okamžiku, dokud se nás osobně cosi nedotkne a neuvrhne nás přímo do centra dění. Zdroj: Balet v kině