Nová strašnická škola V Olšinách. Foto archiv.
Nová strašnická škola je secesní budova, postavená roku 1909 podle projektu Josefa Domka. Na konci 2. světové války sloužila jako sídlo štábu ozbrojených akcí Pražského povstání. Po válce v ní sídlila speciální škola a základní škola pro žáky s poruchami chování, spojená se střední školou. Od roku 2009 se snaží místní občanské iniciativy opuštěný objekt navrátit k jejímu původnímu vzdělávacímu účelu. Roku 2014 byla budova zařazena mezi kulturní památky.
Kurátory hlavního výstavního projektu Místa činu jsou v letošním roce Denisa Václavová, Krištof Kintera a Ondřej Horák. „Téma výstavní části Všechno je jinak je odpovědí na společenské, environmentální a ekonomické změny, které prožíváme a na které bychom měli reagovat. Rádi bychom vzali do hry i prostředí, ve kterém se bude festival odehrávat a vytvořili jakousi školu života, kde budou mít diváci možnost se vrátit do školních lavic. Celá budova bude takový velký vzdělávací trenažér,“ říká organizátorka festivalu a kurátorka Denisa Václavová. V rámci doprovodného programu budou pořádány tematické procházky, důraz bude kladen také na spolupráci s místními institucemi a strašnickými spolky. Pro školy a dětské návštěvníky připraví platforma Máš umělecké střevo? speciální program. Pro umělecké profesionály bude opět probíhat festivalová škola.
Divadelní program letos zmapuje především českou tvorbu. Výběrem Nové strašnické školy se festival navrací k původnímu konceptu oživení nedivadelních prostorů site-specific projekty. „V našem týmu jsme se jednoznačně shodli na tom, že se letos zaměříme na podporu a prezentaci domácí umělecké scény a zároveň podpoříme individuální umělce a umělecké týmy, které současná situace a to, co přijde po ní, zasáhne. Prioritou festivalové dramaturgie jsou dosud nerealizované projekty. Zahraniční soubory jsme byli nuceni přeložit na rok 2021. O to větší však máme před sebou výzvu. Cítíme obrovskou důvěru ze strany českých umělců a díky stabilnímu festivalovému týmu chceme náš jubilejní ročník náležitě oslavit a poděkovat všem, kdo s námi během čtvrtstoletí spolupracovali,“ vysvětluje dramaturg divadelního programu Pavel Štorek.
Zdroj : Kulturní PR
Tábor
To je jedním slovem ubohost. Nechápu, že člověk takové představení považuje za umění. Nedoporučuji, nevydrželi jsme ani…Iluzionista – V zajetí vlastních snů