Ve čtvrtek 12. července 2012 začal ve Vídni 29. ročník mezinárodního tanečního festivalu ImPulsTanz. Ten si klade za cíl v časovém horizontu jednoho měsíce (tedy do 12.8.) představit jak špičky mezinárodní taneční scény, tak i nejvýraznější osobnosti rakouského tance, nemalý prostor je věnován rovněž začínajícím umělcům. K vrcholům prvního týdne festivalu bezesporu patřila choreografie Drumming Live z dílny vynikající belgické choreografky Anny Teresy De Keersmaeker a její skupiny Rosas – tato kompozice pro 14 tanečníků, pohybujících se po jevišti v rytmu hypnotické hudby Steve Reicha byla umocněna živým provedením v podání 12 bubeníků skupiny Ictus. Z Belgie také přijel slavný divadelník Jan Fabre, který ve Vídni po více než 25 letech znovu oživí své dnes již legendární kusy The Power of Theatrical Madness a This is theatre like it was to be expected and foreseen – obě inscenace jsou dnes již považovány za novodobou divadelní klasiku. V původním obsazení z roku 1984 se mimojiné objevil i mladý Wim Vandekeybus, pozdější zakladatel ansámblu Ultima Vez, který od té doby fascinuje taneční publikum po celém světě. Ve své nejnovější práci booty Looting Vandekeybus svébytným způsobem spojuje tanec, film a fotografii – návštěvníci ImPulsTanz se tohoto kusu dočkají v rámci srpnové části programu. Druhý festivalový týden se nese ve znamení Rakouské choreografické platformy CPA*2012, kde své práce představí umělci jako Liquid Loft/Chris Haring, Doris Uhlich, Anne Juren a Philipp Gehmacher, ale také začínající tvůrci z Rakouska – z mnohých jmenujme například An Kaler nebo The Loose Collective. Mezi vrcholy druhého týdne festivalu nepochybně patří i slavnostní galavečer s názvem Manuel Legris a hosté, jenž bude na programu vídeňského Burgtheatru od 24. do 27. července. Étoile baletního souboru Pařížské Opery Aurélie Dupont zahájí tento večer duetem Il faut qu'une porte Jiřího Kyliána, v němž se představí po boku svého bývalého kolegy a dnešního uměleckého šéfa baletu Vídeňské Opery, Manuela Legrise. Dílo Johna Neumeiera, dlouholetého ředitele Hamburského baletu je v programu večera zastoupeno duetem z Třetí symfonie Gustava Mahlera z roku 1975, první části jeho velkého mahlerovského cyklu, zde v podání Silvie Azzoni a Alexandre Riabka. Tamako Akiyama a Dimo Kirilov Milev se představí v choreografii Arcangelo z dílny Nacho Duata. Tento španělský choreograf, jehož pro NDT v 80. letech minulého století objevil již vzpomínaný Jiří Kylián, je nyní uměleckým šéfem baletu Michailovského divadla v Petrohradě. Arcangelo je koncipován jako meditace o nebi a pekle. „Étoiles“ Aurélie Dupont a Manuel Legris budou také tančit v posledním čísle galavečera, duetu z choreografie Le Parc Angelina Preljocaje. Francouz za tuto svou práci, postavenou pro balet Pařížské Opery získal v roce 1995 cenu Benois de la Danse; choreografie samotná pojednává o milostných hrátkách s odkazy k francouzské literatuře 17. a 18. století. Zdroj: ImPulsTanz Více o festivalu na
www.impulstanz.com
Mila
Za mě...ne. Nepohoršuje, ale je to za hranicí. Pro mě je klasika klasikou. Pokud nekdo chce jít touto cestou, tak ať…Labutí jezero aneb Co nejdál od pohádky