„Tanec a nový cirkus mají mnoho společného s architekturou, protože tato různá umění se řídí stejnými fyzikálními pravidly. Jsou spojena s gravitací a potřebou se od ní osvobodit: skoky, visy nebo velkými otvory v opěrných zdech a riskantními výškami. Symboly spojené s tělem se používají i v architektuře: například půdorys kostela kopíruje lidské tělo v horizontální poloze atd. Prostředí nebo krajina jsou důležitým kontextem a mění vztah návštěvníka k budově nebo představení. KoresponDance se o tato témata vždy zajímal, a proto je to outdoorový festival, který svá představení přizpůsobuje místům, kde jsou prezentována veřejnosti. Znovuobjevování míst ve městě je vzrušující...,“ vysvětluje jeho ředitelka Marie Kinsky, která zároveň řídí pořádající Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.
Právě Santini zanechal ve Žďáru nesmazatelnou stopu a díky němu a dechberoucí kapli na Zelené hoře, již projektoval, se město pyšní zastoupením na seznamu UNESCO. Tak jako Santini pracoval s vertikálností, čísly, posvátnou geometrií a symbiotickým tancem architektury a okolní krajiny, ztělesní nyní jeho principy pozvaní umělci a uskupení. K nejvýraznějším i nejzajímavějším bezesporu patří představení Rezonance. Projekt propojí téma architektury, hudby, tance i historie, a to v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Zde se v režii přední osobnosti letošního ročníku, francouzské choreografky Béatrice Massin představí skupina Fetes Galantes, která produkuje úchvatné barokní taneční choreografie. Ta si bude umělecky notovat se slavným domácím tělesem Collegium 1704 a společně vytvoří originální hru pohybu, světla i zvuku v prostoru, který k tomuto spojení doslova vybízí.
Může být smrt hypnoticky krásná a plná energie? Santini i Béatrice Massin ukazují ve svých dílech, že ano. Jeho architektura a její choreografie jsou dokonalé, plné barev a síly, energie, která si podmaňuje své okolí i diváky. Dvanáct tanečníků z Fetes Galantes, podmanivá hudba Mozartova Rekviem a špičkové taneční kreace spojí prvky barokního a současného tance. Nejnovější taneční dílo renomované choreografky zažijí diváci poprvé v České republice, a to na Santiniho Dolním hřbitově v představení příznačně nazvaném Rekviem – Veselá smrt.
Letos festival KoresponDance připravil jeden velký projekt s místními obyvateli Ferst Dadler kráčí inspirovaný Santiniho architektonickými principy a příběhy míst a lidí. Projekt propojí v tvůrčím dialogu umělce a místní komunity a promění jej v moment mezigeneračního setkání. Diváci si užijí performativní procházku po vertikální ose poutní cesty vedoucí od Dolního hřbitova, přes zámek do kaple na Zelené hoře a tento umělecký zážitek jim zprostředkuje náhled na Santiniho dílo z jiné perspektivy. Žonglování na Santiniho čísla, o tom bude pro změnu představení Square Two akrobatů holandského původu Tall Tales Company. Půjde o vizuální hru s míčky, čísly a jejich symbolikou, která v sobě snoubí žonglérské umění, výtvarno i architekturu.
Jedním z hlavních lákadel bude rovněž vystoupení Elišky Brtnické, experimentující performerky a akrobatky, která do Žďáru přijede s představením Thin Skin, nedávno ověnčeným Cenou České taneční platformy. „Inscenace má k tématu architektury rozhodně blízko a je nejnovější věcí na mém repertoáru. Používá netradiční tvar hrazdy. Tvoří ji dlouhé třímetrové kovové tyče zavěšené lankem uprostřed tyče, která je na jednom lanku a vzniká takové kyvadlo. Těch tyčí tam máme zavěšených více a snažíme se s nimi vytvořit určitou krajinu, trojrozměrný svět jakýchsi linií,“ popsala umělkyně v rozhovoru pro Informuji.cz a dodala: „Je to dost abstraktní věc, ale divák v tom může vidět právě různé krajiny nebo architekturu. Na KoresponDance budeme úplně poprvé v jiném prostoru, než jsme zvyklí, jenž je také jedním z klíčových prvků celé inscenace. Jsem zvědavá, jak to dopadne.“
Diváky první festivalový den rozehřejí mladí taneční z projektu BeInternational, kteří se opět chopí veřejného prostoru a později i zámeckých zákoutí. Téma letošního ročníku Architektura a krajina se otiskne i v jejich v site-specific performancích na náměstí Republiky a na žďárském zámku. Vystřídají je řemeslníci měnící se v umělce, Manolo Alcántara. MAÑA je performance-instalací, která využívá uměleckou i řemeslnou optiku k tomu, abychom byli svědky konstrukce obřího oblouku z krabic, s využitím technologií předků. Představením je zde sama choreografie. Španělští La Méandre završí program na náměstí Republiky s Bien Parado, tanečně-hudebním představením, ve kterém se španělský tanec Sevillana setkává s elektronickou hudbou.
Novinkou tohoto ročníku je přemístění taneční soutěže KoresponDance Battle s charismatickým breakdancerem Kristiánem Mensou z Prahy do Žďáru: „Nepůjde jen o soutěžení, ale o vyjádření emocí pohybem, neváhejte se k nám připojit,“ vyzývá k účasti protagonista projektu.
Nizozemsko-norské umělecké duo Marta a Kim v jednoduchém metaforickém vystoupení prozkoumá náš vnitřní svět a povzbudí diváky, aby se smířili s tím, co neumíme vysvětlit a přijali mnoho stránek lidského bytí. Prostřednictvím performativní procházky Šrámy/la débattue povypráví performerka Stéphanie NDuhirahe svůj osobní příběh, který jde ke kořenům vlastní rodiny, a objevuje přitom historii žďárského zámku. Hypnotický zážitek z Prahy zopakují novodobí dervišové Compagnie Monad s vystoupením Yin Zéro. Svým tancem a žonglováním propojí architekturu s pohybovým uměním, vertikální i vodorovné linie typické pro Pragera a ty zakřivené, typické pro Santiniho barokní gotiku. Nebude chybět ani vystoupení dětí z Tvořivého tábora či projektu Škola tančí, které budou společně tvořit na téma architektury a urbanismu.
Připraven je i bohatý doprovodný program v podobě diskusí a workshopů pro profesionály i širokou veřejnost, pro děti i dospělé. Rozšíření programu o taneční filmy se v posledních ročnících ukázalo natolik úspěšné, proto i tentokrát přineseme ve spolupráci s italskými filmovými festivaly letní taneční kino.
Zdroj: KoresponDance
Eliška Brtnická
Děkujeme, to nás moc těší!Thin Skin – Křehkost kovových prutů