Dva významné české soubory zabývající se rekonstrukcí a interpretací živého umění z historických zdrojů, taneční soubor Hartig Ensemble - Tance a balety tří staletí a vynikající orchestr Musica Florea, vystoupily 22. srpna v programu jedné z nejvýznamnějších památek na území Maďarska, zámku Esterháza, známém též podle názvu města, ve kterém se nachází, jako Fertöd. Vystoupení se uskutečnilo v rámci letního hudebního festivalu „Haydn Fesztival“, který připomíná zdejší dlouholetý pobyt hudebního skladatele Josepha Haydna. Na celovečerním programu, který proběhl v rekonstruovaných prostorách zámeckého Loutkového divadla (Marionettszinhaz), bylo hned několik pozdně barokních děl: rokokový "magický" balet Čarodějná girlanda z dílny vídeňského skladatele Josepha Starzera, pastorální opera La Danza (Tanec) s baletem-pantomimou Narcis a Palimene Christopha Willibalda Glucka. Na úvod zazněla předehra k opeře Josepha Haydna L´isola disabitata, Hob. 28/9.
Představení se setkalo s velkým ohlasem, přítomen byl i současný potomek knížecího rodu Anton II. Esterházy de Galántha. Společný program souborů Hartig a Musica Florea, které spolu pravidelně spolupracují již řadu let, vznikl pod režijním vedením choreografky, tanečnice a přední historičky tance prof. Heleny Kazárové. „Náš program v obnoveném Loutkovém divadle v paláci Esterháza, kde hrával i Joseph Haydn, považuji za dosavadní vrchol mého snažení v oblasti reinscenování baletů éry rokoka. Byl to program ovšem produkčně i inscenačně zároveň nejnáročnější, s devíti tanečníky a dvěma operními zpěváky, velkým množstvím kostýmů a rekvizit, z nichž mnohé nám naštěstí zapůjčila Nadace barokního divadla v Českém Krumlově. Navíc jsme museli najít i východisko, jak vytvořit divadelní představení v prostoře, která je nyní nově zařízená spíše pro koncertní účely,“ objasňuje profesorka Kazárová pozadí příprav. Hudební nastudování s orchestrem provedl umělecký vedoucí Musicy Florey, violoncellista a dirigent Marel Štryncl.
Rokokový balet Čarodějná girlanda (La guirlande enchantée) měl ve své rekonstruované podobě premiéru v roce 2007 v Českém Krumlově a současně se jednalo o první takto obsáhlou spolupráci souboru Hartig s orchestrem Musica Florea. Českokrumlovský zámecký archiv vydal již mnoho pokladů a právě badatelské nadšení prof. Heleny Kazárové zde objevilo prameny k uvedeným opusům. Čarodějná girlanda je mezi nimi unikátní, neboť se k ní dochovaly hudební, ikonografické i písemné prameny, a to nejen v Českém Krumlově, takže je k dispozici dostatek srovnávacího materiálu. Autorství baletu je připisováno vídeňskému skladateli Josephu Starzerovi (1726-1787), choreografie byla v době premiéry dílem významné osobnosti raně klasicistního baletu: Franze Antona Hilverdinga (1710-1768). Balet, ve kterém není nouze o čáry a kouzla a nečekané přeměny prostředí, měl premiéru v roce 1757 ve Vídni.
La Danza a Narcis a Palimene pocházejí z dílny Christopha Willibalda Glucka. Jejich rekonstrukce byla pod vedením prof. Kazárové uvedena v roce 2009 v Českém muzeu hudby rovněž ve spolupráci s orchestrem Musica Florea. La Danza je komorní pastorální opera s libretem Pietra Metastasia, kterou v rekonstruovaném celku doplňuje zcela organicky pastýřská baletní suita vytvořená podle pramenů z českokrumlovského zámeckého archivu, která je rovněž připisovaná Gluckovi. Obsah baletu byl převzat z libreta baletu Narcis a Palimene baletního mistra Michaela d’Agata. Pastorála jako žánr byla výrazem lyrických sil v rámci hudebního divadla již od 17. století, v 2. polovině 18. století se stala nezbytnou částí divadelního myšlení rokoka na barokních základech. Náměty z pastýřského života a s milostnou tematikou propojené s hudbou, virtuosním zpěvem a tanci i promyšlenou výpravou v syntetický jevištní tvar jsou pro diváky dodnes lákavou podívanou.
Představení se kromě hudebníků orchestru Musica Florea zúčastnilo devět tanečníků souboru Hartig a jeho spolupracovníků. Jednu z hlavních rolí v Čarodějné girlandě nastudovala už v premiéře před pěti lety Lucie Holánková, tanečnice, choreografka a dlouholetá sólistka Pražského komorního baletu a Státní opery Praha. V pěveckých partech se představili Irena Troupová a Dávid Szigetvári. V sólových tanečních rolích dále účinkovali Blanka Ferjetsik Wernerová, Barbora Dastychová, Radek Šula, Václav Krajc, Miroslav Stehlík, Michaela Bartlová, externí spolupráce Alžběta Krejčiříková a Lucie Kocourková. Světelný park a některé další technické složky zapůjčila pro zájezdové představení pražská umělecká scéna Říše loutek. „Představení mělo velký úspěch nejen díky mistrovství interpretů, ale také invenci architekta Václava Krajce, který v polních podmínkách a s minimalistickým rozpočtem vytvořil nápadité scénografické prostředí. Světelný design vznikl během jediné zkoušky zásluhou skvělého Mojmíra Ledvinky,“ doplňuje Helena Kazárová. „Všem zúčastněným nesmírně děkuji, pomohli mi naplnit jeden velký sen – dokázat, že taneční a operní repertoár 18. století může okouzlit i současné lidičky a přivést je do stavu hedonistického vytržení“ uzavírá.
Soubor Hartig Ensemble a Musica Florea jsou dlouholetými spolupracovníky. Na společné práci při rekonstrukci hudební památky se sešli v roce 2007 při přípravě rokokového baletu Josepha Starzera La guirlande enchantée – Čarodějná girlanda (premiéra 1. června 2007, Český Krumlov). Spolupráce obou těles od té doby pokračuje pravidelně. V roce 2009 měla premiéru díla Christopha W. Glucka La Danza a Narcis a Palimene (premiéra 28. 5., České muzeum hudby v Praze), v roce 2010 následovala premiéra barokní opery G. F. Händla Terpsichora (premiéra 18. 9. v Mnichově Hradišti), kdy hlavní taneční roli ztvárnila primabalerína Barbora Kohoutková. V roce 2012 byla dalším společným dílem barokní opera Dioklecián Henryho Purcella (premiéra 6. 9. ve Žďáru nad Sázavou a 16. 9. v Mnichově Hradišti). Zajímavosti
* Balet Čarodějná girlanda trvá jen 24 minut, ale dochází v něm hned třikrát k proměně scény.
* V baletu je používána funkční kopie kostýmu z depozitáře českokrumlovského divadla, a to kostým Čaroděje (Mága), který je zmiňován v nejstarším inventáři již roku 1763 a pochází tedy ze stejné doby jako samotný balet.
* Dále byla pro roli pastýře Tirsiho v La Danze použita funkční kopie pastýřského kostýmu, jehož podoba byla rekonstruována díky srovnání čtyř dochovaných kazajek ve jmenovaném depozitáři barokního divadla zámku Český Krumlov.
* Baletní suita Narcis a Palimene a její libreto patří původně ke dvěma odlišným dílům, oba prameny se však podařilo propojit v jeden celek prakticky bez úprav.
* Skladatel Joseph Starzer, autor Čarodějné girlandy, je pozapomenutý, ale významný tvůrce. Byl současníkem Leopolda Mozarta a ředitelem vídeňské Společnosti hudebníků.
* Haydnův festival na Esterháze patří k největším kulturním akcím věnovaným památce tohoto skladatele. Letos probíhá od 16. srpna až do 1. září 2013. Zámek Esterháza/Fertöd patří k nejkrásnějším a největším zámkům Maďarska. Původní lovecký zámeček nechal v polovině 18. století kníže Miklós Esterházy přestavět na barokně-rokokový palác. Zámek je někdy nazýván „Maďarské Versailles“, komplex tvoří palác se 126 místnostmi a přilehlými stavbami, jako je Operní divadlo (které ale dnes již neexistuje), poustevna, Dianin chrám, Venušin chrám, Čínský pavilon, Taneční pavilon, Loutkové divadlo a rozlehlá francouzská zahrada. Do 19. století se zámek nazýval „Esterháza“. Zahrady původně francouzského typu byly na počátku 20. st. přetvořeny na anglický park.
Na zámku téměř třicet let pobýval rakouský skladatel Joseph Haydn. V roce 1773 zde několik dní strávila také císařovna Marie Terezie. Po smrti hraběte Esterházyho se rodina přestěhovala a zámek zůstal na téměř sto let pustý. Za 2. světové války zámek sloužil jako lazaret pro německá i sovětská vojska a byl poškozen. V posledních několika letech byl areál zámku postupně rekonstruován, je přístupný velký prohlídkový okruh, muzeum i hudební sál. Na zámku se každoročně koná mezinárodní hudební festival a Týdny hudby. Odkazy: www.hartig.cz, https://www.facebook.com/hartigensemble, www.musicaflorea.cz