Inscenace Můj Hood propojí pohybové divadlo, činohru, autofikci i stand-up
Po pěti letech – dvou odkladech kvůli pandemii a nečekaném, ale radostném mezidobí naplněném mateřstvím se autorská inscenace MŮJ HOOD představí živému publiku. Diváci jsou zváni 12. a 13. prosince do A studia Rubín na večírek, který je výsledkem mnohaleté snahy a touhy po návratu na scénu.
Foto: Jakub Hrab
Inzerce
Inscenace vznikala v roce 2019 z iniciativy tanečnice, herečky a choreografky Anežky Hessové a performerky a tanečnice Evy Staré, které svedl dohromady zájem o propojení klasického indického tance Kathak s novým cirkusem. Tým utvořily společně s režisérkou Lucií Ferenzovou, která inspirována knihou Světlé dny německé autorky Zsuzsy Bánk, našla srdce inscenace v osobním příběhu Anežky Hessové, jež prožila své dětství v divadelním kočovném souboru ve Švýcarsku. Na základě Anežčiných vzpomínek vznikl scénář tvořící základ unikátní inscenace spojující pohybové divadlo, činohru, autofikci i stand-up.
„Skrze osobní příběhy performerek se v inscenaci odrážejí témata nomádství, hledání domova, identity a integrace ve společnosti. Připomínáme, že každý z nás může být někdy a někde cizincem, zároveň však toužíme po přijetí a uznání,“ vysvětluje Anežka Hessová. Tento osobní příběh rezonuje nejen s životem tvůrkyň, ale zrcadlí také univerzální otázky spojené s hledáním sebe sama a svého místa ve světě. „V době, kdy celý svět dlouhodobě řeší otázku migrace, integrace, kulturních rozdílů a jejich kompatibility, jde o téma, které je velice aktuální,“ dodává.
Divadelní premiéra, která se měla odehrát v říjnu 2019, byla zastavena vlnou koronavirové pandemie. Následovala dvě na sebe navazující těhotenství a narození dvou holčiček. Přesto se tým i nadále snažil o uvedení díla před živým publikem. Čas však uzrál až letos na jaře s příchodem nové posily – tanečnice a choreografky Kamily Mottlové, která na jevišti alternuje performerku Evu Starou a do inscenace vnáší nový pohled, vlastní taneční styl i životní zkušenost, jakou je třeba práce tanečnice ve strip baru.
Dílo obohacuje živá hudba v podání herce a muzikanta Petra Šmída, jehož hudební improvizace dotvářejí jedinečnou atmosféru celé inscenace. Ta nabízí autentický pohled do světa nesourodých přátelství a života dětí imigrantů, jejich hledání identity a jejich přijetí i nepřijetí společností. Otevírá otázky, které se dotýkají každého, kdo někdy pocítil odlišnost a touhu po sounáležitosti.
Zdroj: 2media