Institut umění – Divadelní ústav zveřejnil výsledky projektu výzkumu o podnikání v tanci

28. 1. 2015 zprávy

Koncem uplynulého roku zveřejnil Institut umění – Divadelní ústav výsledky výzkumu, který shromáždil a komentoval data o subjektech nabízejících veřejnosti výuku tanečních technik. Výzkum Taneční studia v ČR – Struktura, její rysy v rámci taneční podnikatelské komunity byl realizován v rámci projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů. Jeho výsledky mohou využít jak samotní taneční podnikatelé, tak taneční profesní organizace, stejně ta jako instituce zaměřené na pedagogiku volného času, fitness či relaxologii. Výzkum je i zprávou o sektorové návaznosti odvětví tance mimo umělecký kontext a jeho využití na trhu práce.
Tanec jako volnočasová aktivita je velmi oblíbený v řadě zemí, ČR nevyjímaje, a podnikání v oblasti zdravého životního stylu je na vzestupu. V databázi, která byla vytvořena speciálně pro účely výzkumné sondy, bylo shromážděno více než šest set subjektů z celé České republiky a byly dohledány klíčové informace dostupné na jejich internetových stránkách. Obsáhlý dotazník, který byl vytvořen v rámci výzkumu, vyplnilo 165 subjektů, které zodpovězením otázek přispěly k vytvoření základního přehledu týkajícího se struktury nabídky služeb, informací o lektorech, ekonomických ukazatelích i struktury klientů tanečních studií.

Vede neziskový sektor, street dance a děti, nejaktivnější jsou Pražané
Z dotazníkového šetření např. vyplynulo, že kurzy tance většinou nabízejí subjekty neziskového sektoru, tedy příspěvkové organizace či spolky. Nejvíce subjektů pořádajících kurzy tance se nachází v krajích s nejvyššími počty obyvatel, přičemž v Praze působí téměř pětina z nich. Při přepočtu subjektů na počet obyvatel se však ukázalo, že nejvíce pořadatelů tanečních kurzů pro veřejnost je v Libereckém kraji. Zde připadá na jeden subjekt, tedy na jedno taneční studio, 10 698 obyvatel. V nejlidnatějším – Středočeském kraji – je počet obyvatel na jeden subjekt téměř dvojnásobný.
Pokud jde o žánry, jsou napříč celou republikou nejoblíbenější kurzy street dance a taneční průprava pro děti. Ve větší míře jsou zastoupeny i orientální tance. Z hlediska lokality se zdá, že kurzy baletu, současného tance, jazz dance a dalších stylů jsou spíše doménou Prahy. Taneční kurzy navštěvuje v celé České republice minimálně 85 308 klientů. Nejvíce se tančí v Praze, kde připadá na jednoho „tanečníka“ v kurzech 49 netančících obyvatel. Nejhůře s taneční aktivitou jsou na tom v Ústeckém kraji, kde je poměr 1 : 307.
Všechny subjekty, ať už jde o příspěvkové organizace, spolky, společnosti s ručením omezeným i OSVČ, deklarují v porovnání s předchozími pěti lety spíše rostoucí zájem o taneční kurzy. Jejich nabídka je z hlediska věku otevřena široké klientele. Klíčovou skupinou jsou ovšem děti ve věku od 6 do 12 let a poté dospělí. Jak vyplynulo z doplňkových rozhovorů, věková kategorie 12–18 let je specifická. V této etapě začínají mladí ve větší míře rozhodovat o náplni svého volného času. Mohou tedy opustit kurzy tance, které jim vybrali jako koníček jejich rodiče.

Problém vzdělávání
Dle údajů šetření působí v ČR minimálně 3 946 lektorů tance. Pouze čtvrtina subjektů uvedla, že zaměstnává lektory se středoškolským či vysokoškolským uměleckým vzděláním. Důvodem může být fakt, že pro většinu tanečních stylů (př. street dance) neexistuje oficiální vzdělávací instituce. Lektoři se tak nejčastěji vzdělávají prostřednictvím absolvování (certifikovaných) kurzů a workshopů v ČR, méně často pak účastí na kurzech v zahraničí. Výuka tance je spíše doménou žen. Z hlediska věku výrazně převažují mladí. Dvou třetinám lektorů je méně než 30 let.
Výše odměny lektora se odvíjí od právní formy subjektu a svůj vliv hraje i lokalita. Nejvíce si vydělají lektoři pracující ve větších studiích (právní forma s. r. o.), naopak nejméně peněz dostanou v příspěvkových organizacích. Cena jedné lekce o délce 60 minut se pohybuje v závislosti na právní formě subjektu od 40 Kč po 100 Kč. Nejméně platí kurzisté v příspěvkových organizacích a nejvíce ve velkých tanečních studiích. Nejdražší kurzovné je v Praze, kde zájemci zaplatí za jednu lekci o délce 60 minut průměrně přes 110 Kč. Odhad příjmu z kurzovného v 641 sledovaných subjektech, po odečtení odměn lektorů, za rok činí 217 790 120 Kč.
Kompletní prezentace výzkumu je k dispozici na: http://www.idu.cz/cs/studie-a-clanky